Růžový Toulouse. Cestování časem i výlet na Měsíc

Tradiční používání cihel je v této části země od římských dob dokonce uznávané jako místní řemeslo. Zdejší jíl využívaný na jejich výrobu obsahuje méně oxidu železa, proto mají cihly krásnou růžovou barvu místo klasické červené, jak ji všichni známe. Když se do nich ale opře odpolední slunce, dostane celé město červánkový nádech.

Během procházky si jistě všimnete, že některé domy jsou světlejší než jiné. Je to dané tím, že se v devatenáctém století do hlíny přidávala křída. Dělalo se to, protože ulice nebyly v noci dostatečně osvětlené a od světlejších ploch se jak známo lépe odráží světlo. Proto bylo potřeba vytvořit světlejší cihlu.

Pokud dostanete chuť prozkoumat domy trochu blíže, zaměřte se na cedulky s číslem popisným. Na některých z nich končí číslo vpravo dole tečkou. Tento bod neplní žádnou estetickou funkci, ale naopak ryze praktickou. Rytci dříve bývali často negramotní a toto označení jim mělo napovědět, jak mají cedulku správně zavěsit.

Francie je pokladnicí historických památek a jedinečností všeho druhu. Toulouse patří k jejím četným pokladům. Najdete tu hned dvě památky UNESCO. První z nich je Canal du Midi. I ten má svou přezdívku. Říká se mu Kanál dvou moří, protože propojuje Středozemní moře s Atlantikem. Dvě stě čtyřicet kilometrů dlouhý průplav zdobí 63 zdymadel, 126 mostů a 55 akvaduktů.

Sen o technicky velmi náročném vodním díle, které by spojovalo dvě hlavní evropské vodní plochy, snili již římští vůdci Karel Veliký či Jindřich IV. Motivací byly vždy ekonomické důvody i snaha vyhnout se pirátům kolem Gibraltarského průlivu.

Povedlo se to až Pierru-Pauli Riquetovi, který králi Ludvíkovi XIV. předložil funkční plány. Díky nim a zástupu chytrých hlav i šikovných rukou tento stavitelský skvost začíná právě v Toulousu. Konečnou zastávkou je pak laguna Étang de Thau na okraji Středozemního moře.

Druhým z klenotů, který figuruje na seznamu památek, do něhož chce patřit každá, je jeden z největších románských kostelů v Evropě – bazilika svatého Saturnina. S postavou věrného sluhy z humoristické knihy Zdeňka Jirotky nemá nic společného, ačkoli i on měl chvílemi nad hlavou svatozář, když trpělivě snášel vrtochy paní Kateřiny.

Zdejší Saturnin býval prvním křesťanským biskupem z Toulousu. Byl pověřený papežem, aby evangelizoval Galii, a to se mu také stalo osudným. Pohanští kněží rozhodně nesdíleli jeho nadšení pro víru v jednoho boha. Přivázali mu nohy k býkovi a nechali ho vláčet ulicemi města tak dlouho, dokud nezemřel. Na jeho počest a kvůli způsobu jeho smrti je dnes svatý Saturnin uznávaný jako patron toreadorů.

Place du Capitole je hlavní náměstí v Toulousu. Právě tady byl umučený svatý Saturnin. Náměstí zdobí radnice, která se na první pohled nápadně podobá Buckinghamskému paláci v Londýně. To však není jediná zdejší zvláštnost.

Na náměstí Saint-Étienne se zase zaměřte na fontánu Le Griffoul, vůbec nejstarší ve městě. Voda zde tryská z rukou čtyř andělských chlapečků, kteří v nich drží rybu. Nebylo tomu tak ale vždy. Byly doby, kdy v ní třímali svou mužnou chloubu. Jenže polovina sedmnáctého století s sebou přinesla poněkud puritánskou náladu a lidem to začalo vadit.

Náměstí ještě neopouštějte a strčte hlavu do katedrály svatého Štěpána. Zjistíte, že i ve svatostánku se dají zažít úsměvné momenty. Budete si muset jen trochu zahrát na detektivy a najít vitrážové okénko s vyobrazením Krista s párem ženských ňader. Ta mu nepřisoudil bůh, ale poněkud horkou jehlou šitá práce restaurátorů.

Je jedno, jestli se vydáte od Capitolu na východ nebo na jihozápad. V obou případech do pěti minut spatříte čirou krásu. První směr vás zavede k domu číslo padesát devět v ulici rue d’Alsace Lorraine, kde naleznete poněkud netradiční hodiny se čtyřiadvacetihodinovým ciferníkem.

Cestou k řece vás čekají dvě pecky, Svatopetrský most a gotický kostel jakobínů. Jeho architektura dokonce ovlivnila podobné stavby v celé jižní Francii. Jsou zde ve zlatém relikviáři uložené ostatky slavného italského kněze Tomáše Akvinského. Až tu budete, nezapomeňte pořádně zaklonit hlavu. Nejen z té výšky, ale i z té krásy možná padnete na znak.

Klenutý strop podpírá mohutný, téměř třicetimetrový sloup, ze kterého vychází dvaadvacet žebrovaných paprsků. Výsledný dojem připomíná palmu a skutečně se tomuto architektonickému zázraku říká palma jakobínů. Přijďte sem za východu či západu slunce. Paprsky procházející skrze vitrážová světla vám vykouzlí na protilehlých zdech neuvěřitelnou barevnou show.

Vědecký zábavní park v Toulousu se jmenuje Cité de l’Espace. Zjistíte tu třeba, jak vypadá život na oběžné dráze nebo jaké experimenty se provádějí na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) a jak zlepšují život na Zemi. Na vlastní oči také spatříte kámen z Měsíce i z Marsu.

Nadšení budete z procházky po vesmírné stanici Mir, která kolem Země obíhala dlouhých patnáct let a byla předchůdkyní právě stanice ISS. Naprostou euforii ale zažijete ve chvíli, kdy se pokusíte nasoukat do návratového modulu Sojuz, který se používá při dopravě kosmonautů zpátky na zem.

Expozice zaměřená na lety do vesmíru není jediným místem, kde můžete zažít letecké dobrodružství. Toulouse je totiž centrem výroby, inovací a technologií letadel Airbus. V leteckém muzeu Aeroscopia si můžete osahat legendární nadzvukové komerční letadlo Concorde, které včetně mezipřistání obletělo celý svět za necelých dvaatřicet hodin. Nechybí tu ani nákladní kolos Super Guppy či obr Airbus A380.

Historickou lahůdkou je jistě replika stroje Blériot XI, který se proslavil prvním letem přes kanál La Manche v roce 1909. Pokud jste ještě nikdy neletěli první třídou, nevadí. Tady budete mít možnost poznat luxus nejdražší letenky na vlastní oči.