Hlavní obsah

Rumunský skanzen nahlíží do starých vesnic a mlýnů

Právo, Topi Pigula

Město Sibiu (bývá uváděno také jako Hermanstadt) leží geograficky takřka přesně uprostřed Rumunska. Na jeho okraji, v relaxační zóně Dumbravského lesa, se v obrovském skanzenu skrývá téměř celé Rumunsko. Jedno z největších evropských muzeí pod otevřeným nebem představuje nejen klasické obytné stavby, ale i pestrou škálu unikátních technických zařízení.

Článek

Na ploše 96 hektarů, které muzeum zabírá, se můžete ztratit, odpočívat i snít o tom, jaký byl život v Rumunsku nedávných století. „Podívej, jak jim záleželo na tom, v čem bydlí,” upozorňuje mě kamarád na vyřezávané sloupy podpírající zápraží jedné z chalup. Je vidět, že si s nimi vesničané dali práci. Aby ne. Nebyla migrace a domek jim sloužil po několik generací. Není proto divu, že ho chtěli mít co nejhezčí.

„Skanzen představuje ztracený svět rumunské vesnice,” píše v propagační brožuře o,svém‘ muzeu pod otevřeným nebem ředitel Corneliu Bucur. S jeho slovy se dá polemizovat. Místy jsou rumunské vesnice stále hluboko v minulosti. Jenže už nikde na světě neuvidíte stavby technického rázu tak skvěle udržované a hezky pohomadě.

Skanzen byl vybudován v létech 1963–69. Nahlédnout se dá nejen do klasických domků, ale i do dřevěného pravoslavného kostela, na dávnou kuželkářskou dráhu nebo do původní hospody.

Jako z pohádky

Milá scéna z Pyšné princezny, v níž stařečkové v mlýně „melou” prsty, zatímco prchající princezna s králem Miroslavem za ně udělali veškerou práci, mohla být klidně točená tady. Dokonce v nejrůznějších obměnách.

Zdejších 33 mlýnů představuje všechny mlýnské systémy, jimiž se na euroasijském kontinentu zpracovávalo zrno. Mlýny poháněné silou koní či vodního proudu, mlýny přílivové, větrné či ruční – to vše je k vidění.

Nejrůznější technické vychytávky představují jednoduché, ale účinné řešení, jak přijít k mouce s co nejmenší vynaloženou lidskou silou. Žádné plýtvání, důraz byl kladen na funkčnost, byť stavbám nelze upřít jistou eleganci.

Pohádkovosti zdejších scenérií jsou si vědomi i sibiujští novomanželé. Svatební fotografie v historickém rámci mlýnů patří k velmi oblíbeným.

Ve skanzenu by se asi Bohouš Císař představovaný Josefem Kemrem v seriálu Chalupáři rozplakal štěstím.

„ASTRA“ – Muzeum lidových tradic

Muzeul Civilizaţiei Populare Tradiţionale leží na okraji města a sousedí se zoologickou zahradou.

Vstupné: 15 lei – dospělý; 7,5 lei – důchodci; 3,5 lei – děti a studenti (1 lei = cca 6 Kč)

Otevírací doba: květen–říjen: 10–20.00 hodin listopad–duben: 9–17.00 hodin v pondělí je zavřeno

více na: http://www.turism.sibiu.ro/ (anglicky,německy)

základní informace o městě Sibiu:

http://en.wikipedia.org/wiki/Sibiu (anglicky)

www.muzeulastra.ro (rumunsky)

K dispozici by měl více než tři stovky historických budov, do kterých by mohl umístit svůj orchestrion. Ale orchestrion tady na rozdíl od hasičských vozů, nejrůznějších sedláckých povozů, pecí a milířů, lisů na víno i oleje, nenajdete.

Související témata:

Související články

Francie patří mezi populární cíle naturistů

Nahota byla v dřívějších dobách tabu a vystavování se na veřejnosti bylo naprosto nepřijatelné. Doba se ale mění a tak můžeme příznivce naturismu potkat na...

Deset nejlepších penzionů roku 2010

O nejlepší desítce penzionů v České republice rozhodli hlasující v internetové anketě serveru dopenzionu.cz. Více než pět tisíc osob hodnotilo například...

Výběr článků

Načítám