Článek
Jak mohutný a velkorysý musel být původní zámek pochopí návštěvník ve chvíli, kdy si uvědomí, že dochovaná věž byla pouze jedním ze čtyř nárožních rizalitů. Konkrétněji si lze původní rozsah stavby představit během prohlídky podzemí, ukrývajícího se pod věží i okolním terénem.
„Přístupno je asi tisíc metrů čtverečních. Je to však pouze třetina původní rozlohy. Další dvě třetiny byly zasypány sutinami při bourání zámku,“ vysvětluje kastelánka Krasava Šerkopová.
Ze zámku se dochovala pouze nárožní věž. Je přístupná veřejnosti, i když stále prochází rekonstrukcí.
Zámek nechal v roce 1698 vystavět podle plánů italského architekta Domenica Martinelliho šlechtický rod Lichtensteinů, majitelé zdejšího panství. Měl nahradit již nevyhovující sídlo v Lanškrouně. Rozsáhlý barokní zámek o rozměrech 96 krát 52 metrů měl tvar písmene H, v každém patře bylo 14 velkých sálů a další menší místnosti. Průčelí zámku bylo čtyřpatrové, v každém rohu stála třípatrová věž (nárožní rizalit). Okolí zámku bylo parkově upraveno.
V červnu 1712 byla stavba zhruba dokončena. „Od té chvíle začala toto místo pronásledovat smůla. Nejprve jen několik dní před dokončením zemřel majitel panství. V dubnu 1714 kvůli nepozornosti tovaryše zámek částečně vyhořel. O pět let později udeřil do budovy blesk a požár se opakoval.
Třetí požár – konec
Později sloužila zřejmě alespoň část zámku jako správní kancelář lanškrounsko-lanšperského panství, roku 1754 ale přišel další požár, při němž shořely krovy a velká část střech. Poté přišlo rozhodnutí zámek, jenž „užitek nepřinášel a oprava by se nevyplatila“, zbourat.
„Demolice začala 19. května 1756,“ shrnuje krátkou, ale smutnou historii památky kastelánka Šerkopová. Zámek byl skutečně kromě pravé přední věže demolován, nezasypaný zbytek původních sklepení se například užíval k uskladnění piva z lanškrounského pivovaru. V 19. století se místo stalo oblíbeným a navštěvovaným výletním cílem.
„Byl tu hostinec, venku byl přistavěn altán, kuželna, na přenosný prkenný taneční parket si pamatují lidé z okolí ještě dnes,“ připomíná kastelánka.
Hostinec byl však v 50. letech 20. století uzavřen, objekt získalo do svého majetku město. Sklepy využíval například tehdejší pěstitelský podnik jako sklad zahradnických produktů. Částečné oživení přinesl až konec 60. let, kdy se o objekt začali starat skauti, kteří si tu vybudovali klubovnu a provedli nutné opravy. Ovšem normalizace znamenala zákaz skautingu a další chátrání památky. Ani období následující po roce 1989 neznamenalo obrat k lepšímu. Naopak, vybourání podlah v bočních malých místnostech narušilo statiku.
Opravy postupují pomalu
„V roce 2004 Zámeček koupil architekt Přemysl Kokeš a spolu se spolumajitelem Jiřím Vávrou ho začali obnovovat. Po nutném statickém zajištění, které přišlo doslova za pět minut dvanáct, po položení nového zastřešení, vybudování točitého schodiště, části chybějících podlah a vsazení nových oken byl roku 2007 zpřístupněn veřejnosti,“ uvádí K. Šerkopová.
I když jdou opravy vzhledem k náročnosti pomalu, i proto, že jsou financovány pouze ze soukromých zdrojů současných majitelů, koná se na Zámečku řada akcí, jejichž návštěvníci se rádi spokojí s prozatímními podmínkami. Vyrovnává to příjemná atmosféra lokality a přátelské prostředí.
Rozsáhlé sklepní prostory jsou většinou pro návštěvníky překvapením.
„Děti se tu mohou vydovádět při různých hrách a soutěžích nebo na nově postavených atrakcích. Pořádáme koncerty, výstavy a akce s bohatým programem pro děti a návštěvníci si mohou prohlédnout historii zámku a postup obnovy zámecké věže a sklepení na řadě snímků,“ prozrazuje správkyně objektu.
Ze smělých plánů majitelů i provozovatele občerstvení a budované restaurace stojí za zmínku plán na obnovu zámecké zahrady s prolézacím komplexem pro děti, venkovní amfiteátr, vybudování golfového odpaliště a sklepního labyrintu.
„Je to ale běh na dlouhou trať. Pokračujeme také v pátrání po ztracených chodbách a možném sklepním podzemí. Několik senzibilů tuto teorii potvrdilo a pamětníci vyprávějí, že v některých nyní nepřístupných sklepeních byli.
Možná nám za odměnu Zámeček vydá ještě zajímavá svědectví,“ věří Krasava Šerkopová a dodává, že ji velmi těší opravdový zájem návštěvníků o historii i budoucnost této zajímavé barokní památky.
Jako rozhledna
Zámeček stojí ve výšce 435 metrů nad mořem a z oken svého třetího patra, tedy asi 20 metrů nad zemí, poskytuje pěkný výhled do okolí.
„Lidé se odsud mohou projít do přírodního parku Lanškrounské rybníky. Přibližně pět kilometrů od Lanškrouna je známé poutní místo Mariánská hora s křížovou cestou a kostelem,“ upozorňuje kastelánka.
Dalším atraktivním cílem je podle ní Sázavské údolí mezi Albrechticemi a Výprachticemi. Údolí potoka tu vytváří pěkná zákoutí. Autem se dá vyjet také na vrch Lázek, odkud je krásný výhled. Daleko není ani Suchý vrch a z něj jsou jen tři kilometry k vojenské pevnosti Bouda. Otevřeno je celoročně po domluvě na telefonu 776 642 277.
www.novyzamek.info
www.rudoltice.cz
