Článek
Kolem jabloňových plantáží k ruinám hradu
Šumburk nebo také Šumná nedaleko Klášterce nad Ohří je toho příkladem. Z Klášterce nad Ohří zamíříme po silnici E442 a zaparkujeme u oplocení mohutného jabloňového sadu, spíše plantáže, na kraji odbočky ke zřícenině tvrze.
Ta se nachází v sedle pod Šumburkem, zbudovali ji v 16. století, kdy již byl hrad pustý a hradním pánům sloužila jako letní sídlo. Na zříceninu odtud vede táhlá lesní cesta, převýšení je kolem 140 metrů, od výchozího bodu se projdete asi kilometr a půl.
Ruin je kolem Ohře více, ale málokterá ční nad terén jako Šumburk.
Z tvrze zbylo pár obvodových zdí, v 17. století se zde usídlili Fictumové, ale již v roce 1621 o ni přišli a majetek po Bílé hoře připadl Thunům. Ti objekt přebudovali na poplužní dvůr, který vlastnili do konce druhé světové války. Jak majetek po znárodnění dopadl, se můžete sami přesvědčit, dvůr byl obýván ještě v 80. letech.
Takže od ruiny dvora vzhůru k další ruině, tentokrát hradní.
Cesta bez výhledů
Na cestě se moc nezadýcháte, ale jdete stále lesem, bez výhledů. Cesta se náhle rovná, a to již se ocitáte před mohutným opevněním. Je neuvěřitelné, jak zdivo na nárožích lícuje, jako na všech středověkých hradech, šutry jako kdyby hoblíkem seřízl. Po krátkém dřevěném můstku se ocitnete v ruině plné náletových dřevin s ohništěm na dřívějším nádvoří a klacky připravenými na opékačku.
Zbytek poplužního dvora pod hradem
Hrad nazývaný původně Nový Šumburk (Neuschönburg) si nechal postavit někdy na konci husitských válek Vilém ze Šumburka, zřejmě v letech 1431 až 1435. Německý rod pocházel ze Saska, aby se hrad rozlišil od rodového sídla, nazvali ho Novým Šumburkem.
Vilém byl velký vztekloun, neustále se vadil se svými sousedy, hlavně se hádal se svým bratrancem Alešem, který sídlil na nedalekém Perštejně. Po roce 1453 koupili hrad s panstvím, k němž náleželo město Klášterec nad Ohří, pánové z Fictumu.
Jednalo se o rod Vitzthumů z Apoldy, kteří se v Čechách velmi brzy etablovali, jméno Fictum se objevuje po zakoupení Šumburku bratřími Oplem, Bossem a Bernardem. Navázali úzké kontakty s dvorem krále Ladislava Pohrobka a zemského správce.
Za Fictumů i Šumburků zde stálo pohodlné sídlo.
Ve třetí generaci se jejich rod značně rozrostl, na Šumburk už se nevešli, panství bylo rozděleno na čtyři díly. Nejvíce získal Opl, jméno se rodově zachovávalo, vlastnil Teplice, Střekov, to prodal a koupil statky u Kadaně a bývalé pernštejnské panství.
Hrdelní zločin padělání peněz
Hrad Šumburk Fictumové během tří generací rozšířili o nový palác s kaplí. Opl byl v první polovině 16. století váženou osobností, byl podkomořím, který dohlížel na královská města.
Na Přimdu chodí návštěvníci okukovat tuzemský nejstarší kamenný záchod
Ale to mu zřejmě bylo málo, v Šumburku razil falešné mince, což byl hrdelní zločin, který císař Ferdinand I. nehodlal trpět. Opl převedl majetek na své bratry Basse a Wolfa Jetřicha a uprchl v říjnu 1530 ze země. Dvacet let poté hrad vyhořel a již ho nikdy neobnovili jako rodové sídlo.
Zbytky paláce vypadají jako vykotlaný pařez.
Po požáru hrad již neobnovili
V polovině 16. století ho opět na chvíli opanovali Šumburkové, posledním majitelem byl Petr Boryň ze Lhoty, ale hrad byl obýván jen částečně. Boryně zastřelili lupiči na cestě mezi Kláštercem a Šumburkem.
Pak přišel v roce 1560 požár, který hrad zničil, o jeho obnovu se nikdo nepokusil.
Z romantické zříceniny je nádherný výhled do kraje, na úpatí hor, na protější ruinu Egerberku zvaného podle vsi Lestkov, na Klášterec nad Ohří, severočeské elektrárny, město Kadaň…
Ohniště a další atributy svědčí o tom, že zřícenina je kultovním místem. Noci pod hvězdami tu musejí být parádní.
Dolů to už jde samo, cestou jsem u sadu sebral pár výborných hrušek, utrhl pár švestek a vyrazil vstříc dalším objektům.
