Článek
„Brácha se tam narodil, já tam přišla už s rodiči. Byly mi dva roky,“ prozradila usměvavá dáma. „Vyrůstala jsem spíše jako kluk, protože kolem mě byli samí kluci. Lezla jsem po stromech, pásli jsme krávy, měli různá zákoutí. Ráno jsme byli ve škole, odpoledne se páslo, četli jsme si rodokapsy v obýváku nebo kuchyni,“ řekla Dolášová, která v hájence žila od roku 1942 do roku 1965. „Rodiče tam byli o čtyři roky déle, já už byla provdaná a jezdili jsme tam na víkendy,“ dodala.
Roubená hájovna z roku 1920 sloužila lesníkům až do roku 2018. Když ji pak chtěly Lesy ČR odstranit a na jejím místě postavit novou hájovnu, dohodl se státní podnik s vedením skanzenu o přemístění historické roubenky do Valašského muzea v přírodě, kde se od letoška stala jednou z částí vznikající expozice Kolibiska. I když se nová hájenka paní Dolášové líbí, ta původní má pro ni větší cenu.
S vybavením hájovny pomohla skanzenu Jindřiška Dolášová, která v roubence prožila dětství. Její tatínek byl totiž hajný, který i s rodinou hájovnu obýval.
„Mají tam pohodlí, ale já mám vzpomínky jinde. Pamatuju, že před revírem byl parčík s nádhernými cestičkami, altán, dřevěné ploty… Když jsem tam byla před lety, plot byl drátěný, altán zbořený, stromy, po kterých jsme lezli, už tam nebyly, rybník zavezený. Těžce jsem to nesla, bylo to takové pusté,“ přiznala žena.
Zámek tří císařů Zbiroh ukrývá tajemství nacistů i železnou masku
Naopak ji těší, když si ve skanzenu při stavbě hájovny, v níž hospodařil její tatínek František Stančík, na ni vzpomněli. „Říkala jsem jim, kde co bylo, a dodala jsem i nějaké fotky,“ uvedla.
Tři pětiny navíc
Dosud měl areál Valašského muzea v přírodě 25 hektarů. Vznikající areál Kolibiska, který návštěvníkům ukáže život a práci v nejvyšších polohách Karpat, jej rozšíří o dalších 16 hektarů. Zatím skanzen zpřístupnil hájenku z Valašské Bystřice a chlévy z Nového Hrozenkova a Bylnice.
Dalšími původními stavbami Kolibisky je například chlév z Morávky Byčince a stodola ze Starých Hamer. I ty mají návštěvníkům skanzenu ukázat, jak se žilo lidem v Karpatech.
„Další stavby budou originály například z Morávky, Komorní Lhotky, Starých Hamrů, Horní Lomné nebo Košařisek. Specifikem je vědecká rekonstrukce rozsáhlého ovčína a koliby z panské salaše z Rožnovska, který bude sloužit jako zázemí návštěvníkům,“ nastínil generální ředitel Valašského muzea v přírodě Jindřich Ondruš. Náklady na rozšíření skanzenu, které skončí až v roce 2027, dosáhnou 274 milionů korun.
„Projekt nabídne nový areál se zachráněnými převezenými i vědecky rekonstruovanými stavbami a jejich příslušnou podobou krajiny, která bude postupně vznikat. A také nové atraktivity v podobě vstupního objektu výhledny a interaktivního prostoru v bývalém podzemním vodojemu,“ dodal ředitel muzea.
Sto let od otevření chaty na Dobrošově, stojí nad mohutným pevnostním pásmem
Může se vám hodit na Firmy.cz: Valašské muzeum v přírodě