Rozhledny v České republice

Z té doby se datují první rozhledny, které se těšily velkému zájmu veřejnosti. Ovšem o tom, že se oblibě těší i dnes, svědčí fakt, že v současnosti se na našem území nachází více než 200 rozhleden.

Česká republika je tak zemí s největším počtem rozhleden vůbec, koneckonců mimo několika středoevropských zemí jsou tyto turistické atrakce spíše výjimkou. Vybrali jsme pro vás několik nejreprezentativnějších věží a rozhleden, které vás slovy známého televizního seriálu nabádají: Rozhlédni se, člověče.

Dřevěná krasavice u Horních Raškovic na Heřmanoměstecku byla postavena r. 2004 podle projektu Václava Jakeše.

Rozhledna je vysoká skoro 14 m, z vyhlídkové plošiny ve výšce asi 10 m se otvírají pěkné pohledy na půvabnou scenérii Železných hor. V dáli bývají vidět Orlické hory, za velmi dobré viditelnosti i Krkonoše.

Kolem rozhledny prochází naučná stezka Raškovické lomy, která vede i do bývalých kamenolomů, kde se těžil kámen na výrobu mlýnských kamenů.

Jedna z řady nově vybudovaných, nevšedně řešených rozhleden v pardubickém kraji byla slavnostně otevřena 20. května 2006.

Dřevěná stavba postavená v keltském duchu poskytuje pěkné výhledy na malebnou krajinu Železných hor, tolik oblíbenou mezi našimi malíři. Za dobré viditelnosti jsou vidět i Krkonoše či Orlické hory. Návštěvu rozhledny lze spojit s putováním po Keltské naučné stezce, která prochází mj. pradávným oppidem u Českých Lhotic.

Při pohledu na tuto rozhlednu můžete mít pocit, že už jste ji někde viděli. Není divu, je jednou ze tří staveb inspirovaných husitskými válkami, stejně jako žamberská Rozálka a Hýlačka u Tábora.

:. Rozhledna Blaník. Foto: Czechtourism

První rozhlednu - 20 m vysokou dřevěnou věž - nechal na Blaníku postavit pražský kardinál Schönborn již r. 1895. Nynější stavba je vysoká bezmála 30 m a na vyhlídkový ochoz vede 112 schodů.

Odměnou za vynaloženou námahu je nádherný rozhled na pestrou mozaiku polí, luk a lesů Podblanicka.

Vrchol mohutné stolové hory nedaleko Děčína krášlí již od roku 1863 pěkná kamenná rozhledna. Jeden z našich nejhezčích objektů tohoto typu původně jako rozhledna vůbec plánován nebyl. Byl postaven za účelem zemského vyměřování, které zde společně provádělo Sasko, Prusko a Rakousko-Uhersko.

Věž zakončená cimbuřím lemujícím vyhlídkovou plošinu je vytvarována z pískovce a měří 33 m. Otvírají se odsud nádherné výhledy na vrcholy Českého středohoří, Labské pískovce i na německou stranu.

K tvarově nejzajímavějším rozhlednám u nás patří právě ta na Krásenském vrchu. Na její vrchol se dostanete po schodišti, které se spirálovitě vine okolo rozhledny.

:. Rozhledna Krásenský vrch. Foto: Czechtourism

Stavba probíhala v letech hospodářské krize 1933-1934, kdy na ní pracovalo několik nezaměstnaných. Pozemek a dřevo darovala obec, místní občané zdarma na svých povozech přiváželi stavební materiál. Slavnostního otevření se rozhledna dočkala 23. června 1935.

Z rozhledny jsou vidět Krušné hory, Doupovské hory, Slavkovský les a Tepelská vrchovina. Přesnější orientaci usnadňují precizně vyvedené keramické tabulky na vyhlídkové plošině ve výšce 25 m.

Typická elegantní silueta, která neodmyslitelně patří k pražskému Petřínu, nápadně připomíná proslulou Eiffelovu věž v Paříži. Její vrcholek je ve stejné výšce nad mořem, jako je tomu u Eiffelovky.

Petřínská rozhledna byla postavena podle návrhu F. Prášila a J. Součka při příležitosti zemské jubilejní výstavy v r. 1891 a její stavba trvala pouhé čtyři měsíce.

Z vyhlídkové plošiny ve výšce 55 m se nabízí fantastické výhledy především na Prahu - k nezapomenutelným zážitkům patří pohled na Pražský hrad či "stověžaté" panorama, při dobrých podmínkách je však vidět třeba i Říp. Prostě pohled, který stojí za překonání 299 schodů.

Vrchol známého poutního místa Křemešník nedaleko Pelhřimova získal od roku 1993 novou dominantu.

Je jí 52 m vysoká ocelová konstrukce rozhledny Pípalka, ze které si - po vyšlápnutí 205 schodů - můžete prohlédnout jako na dlani nejen známý poutní kostel Nejsvětější Trojice, ale i pestrobarevnou mozaiku krajiny Českomoravské vrchoviny.

Při dobré viditelnosti lze spatřit i vzdálenější pohoří, jako např. Šumavu.

Současná rozhledna na nejvyšším vrcholu Hrubého Jeseníku i celé Moravy nahradila v 70. letech původní kamennou předchůdkyni z r. 1912 nesoucí hrdý název Habsburská věž.

Telekomunikační věž s nezaměnitelnou siluetou, která má připomínat startující raketu, je vysoká 162 m, její vrchní část je nejvyšším bodem v České republice.

Vyhlídková plošina přístupná výtahem je ve výšce 80 m a nabízí ničím nerušený kruhový rozhled, za dobré viditelnosti můžete spatřit i Krkonoše nebo Tatry.