Článek
Soukromá rezervace Ol Pejeta, založená v roce 1949, je ohraničena speciálním plotem. Ten má zabránit odchodu zvířat, ale také příchodu pytláků, pro které jsou zvířata zdejších záchranných projektů velmi lákavým soustem. Rezervace se totiž stará o záchranu nosorožců, šimpanzů a dalších zvířat. Zároveň funguje jako safari.
Žije tu velká pětka
Návštěva probíhá podobně jako v jakémkoliv jiném národním parku. Po vstupu si vybíráte trasu, jezdíte a hledáte zvířata (je samozřejmě lepší a snazší najmout si průvodce). Pohyb je dovolený jen po cestách. Na 300 kilometrech čtverečních se střídají různé biotopy - najdete zde savanu, buš, les i jezera. V jezerech zahlédnete hrochy a krokodýly, v savaně antilopy. V buši zase žirafy a šelmy, které se schovávají před svou kořistí a vedrem. A navíc tu žije i velká pětka - lev, levhart, slon, buvol, nosorožec.
V Ol Pejeta můžete samozřejmě narazit i na slony.
„Souběžně zde probíhají tři záchranné projekty. Kdo chce některý z nich navštívit, musí si místo rezervovat dostatečně dopředu. Ke zvířatům se pouští jen limitovaný počet návštěvníků. K Súdánovi mohlo přijít vždy jen šest lidí, k šimpanzům čtyřikrát denně deset lidí,“ informoval Novinky Martin Karniš z cestovní kanceláře SEN. On sám se na Afriku specializuje a rezervaci několikrát navštívil. I díky tomu se můžete podívat, jaké záchranné projekty zde fungují.
Rezervace pro ohrožené druhy.
Oblast Laikipia, kde rezervace leží, je po Masai Mara druhým nejpestřeji obývaným regionem v rámci Keni. Potkávají se zde druhy, které jsou od sebe hodně vzdálené a geograficky se vyskytují v různých oblastech. Zde je jejich nárazníková zóna. Daří se tu hned několika ohroženým druhům: například psu hyenovitému, zebře grévyho, buvolci lelwel, gepardům, lvům a dalším.
Záchranná stanice pro šimpanze
Sweetwaters je záchranná stanice pro šimpanze, kteří byli zabaveni při různých událostech. Projekt vznikl ve spolupráci s Jane Goodalovou při vojenském konfliktu v Burundi v roce 1993. Tehdy sem přivezli první šimpanze a vytvořili mu imitaci přirozeného prostředí. Povedlo se to, a proto zde byli umístěni i další, kteří byli zabaveni při pašování přes hranice, nebo když je lidé drželi jako domácí mazlíčky.
Rezervace Ol Pejeta nabízí návštěvníkům fantastické zážitky.
Jeden z nových přírůstků byl například držen na benzínové pumpě v kleci, kde dokázal pouze stát. Má tak poškozená záda, že se nemůže ohnout do polohy typické pro tento druh. Takových případů je tu více. Celkem 35 šimpanzů zde obývá 12 hektarů. Ochranáři se snaží z jednotlivců vytvořit funkční šimpanzí tlupy složené jako ve volné přírodě. Je to ale složitý proces: každého nováčka nejdříve sledují a pak ho pouštějí k prvním kontaktům s ostatními. Na základě jeho chování se pak rozhoduje, do které skupiny ho umístí.
Záchrana nosorožců
Problém se objevil už při vzniku prvních afrických národních parků v 50. letech. Tehdy příliš neřešili poddruhy a nosorožce převáželi po Africe podle potřeb. Tak se stalo, že jižní druhy se ocitly na severu a naopak. Severní se ale špatně přizpůsobovaly. Kvůli pytlákům a úbytku přirozeného prostředí se tento poddruh dostal v 90. letech na pokraj vyhynutí. Ol Pejeta sa věnuje ochraně všech afrických nosorožců, prioritně těm, kteří pocházejí z tohoto regionu.
Severní poddruh, jehož zástupcem byl Súdán, se vyskytoval od Mali až po severní Keňu a Súdán. Projekt se ve spolupráci s organizacemi jako IZW Berlin a Avantea Cremona snaží o umělé oplodnění samic. Nyní už jsou na světě jen dvě poslední samice tohoto severního poddruhu.