Článek
Biotop utvořený po ústupu kontinentálního ledovce přetrval ve střední Evropě pouze v Krkonoších. Projekt Zpřístupnění Sněžky, zahájený zkraje loňského roku, nezpozdilo ani počasí, jež umožňuje v extrémních podmínkách stavět pouze po zlomek roku, ani krize spojená s enormním nárůstem cen stavebního materiálu a vůbec všeho.
Stavbaři dokončili práce v termínu stanoveném pravidly evropské dotace, která pokryje většinu nákladů. „Dotační pravidla byla splněna,“ potvrdil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Pracovníci krkonošské stavební firmy bratrů Klimešových osadili vrchol Sněžky nerezovými zábranami, desítkami mobilních laviček, opravili přístupové chodníky s informačními cedulemi o jedinečnosti lokality a zrekonstruovali vrcholové vyhlídky. Materiál do výšky šestnáct set metrů nad mořem dováželi pomocí vrtulníku.
„Cílem projektu bylo zpřístupnit Sněžku takovým způsobem, aby byla minimalizována rizika spojená s její extrémní návštěvností,“ přiblížil Drahný.
„Městský park“ na vrcholu Sněžky
Turisty v určeném vrcholovém koridoru drží spolu se sloupky s řetězy tzv. ovčí oplůtky instalované poslední tři roky s nástupem letní turistické sezony. Zábrany vysoké metr třicet, jež ochranáři na podzim sundávají, spolehlivě zabraňují průniku lidí do nejpřísněji chráněných míst národního parku.
Tam turisté leckdy ilegálně zavítali s odkazem na přeplněný vrchol, kde si není kam sednout. Výmluvám chtějí strážci hor zamezit novými lavičkami a další infrastrukturou, která dělá z vrcholu Sněžky tak trochu „městský park“.
Ochránit Sněžku nejlevnějším a nejefektivnějším způsobem v podobě regulace turistů čeští správci parku nemohou. „Neexistuje právní norma, o niž bychom regulativní opatření opřeli,“ tvrdí Drahný. Poláci regulují davy směřující na Sněžku prostřednictvím jednosměrné výstupové cesty. Dolů lidé musejí po dlážděné polské silnici.
Nejvíce turistů přichází na Sněžku z Polska. Většina vyjede pod vrchol lanovkou z Karpacze s hodinovou kapacitou devět set pasažérů. Lanová dráha z Pece vyveze na vrchol, podle regulativního nařízení ochranářů, maximálně dvě stě padesát lidí za hodinu.