Renesanční skvost na severu Čech se otevře veřejnosti. Uvnitř je tajemná freska

Žádná jiná obdobná stavba v celých severních Čechách není. Unikátní Červený zámeček, renesanční lovecký letohrádek z roku 1583, ležící v České Lípě v těsném sousedství hradu Lipý, se má natrvalo otevřít návštěvníkům.

Zpřístupnění památky je hlavním cílem několikaletého česko-saského projektu, na kterém budou spolupracovat Liberecký kraj a jeho vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě s městem Bad Schandau a jeho městským muzeem.

Na konci projektu se má stát z Červeného zámečku a z přilehlé budovy číslo popisné 58 nová pobočka českolipského muzea, nazvaná Letohrádek.

„Expozice uvnitř představí rod Berků, kteří byli jeho prvními vlastníky a významně ovlivnili vývoj Českolipska i okolí Bad Schandau. Zabývat se bude rovněž tématem potisku a barvení látek, letohrádek totiž býval v minulosti i barvírnou, a expozice se zaměří také na téma lovu a zbraní, protože lovecký hodovní salonek využívala šlechta k hodování při zvěřinových hostinách,“ popsal za Liberecký kraj Jan Mikulička

V dalším domě vedle Červeného zámečku, který nese číslo popisné 59, budou zmodernizovány specializované dílny muzea, v nichž dochází například k preparaci a konzervaci exponátů. Práci v takových dílnách pak návštěvníkům představí virtuální prohlídky.

Ke zpřístupnění Červeného zámečku by mělo dojít až na konci projektu v roce 2028. „Je to dané tím, že domy 58 a 59 budou fungovat jako zázemí pro Letohrádek a připravovat se budou všechny tři najednou. A to zázemí musí projít stavebními úpravami. Takže když se nám to podaří do roku 2028 zvládnout, budu za to rád,“ řekl Novinkám Zdeněk Vitáček, ředitel Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.

Červený zámeček založil v roce 1583 Jetřich Berka z Dubé, tehdejší majitel České Lípy. Ačkoliv šlechtic zemřel velmi mladý, zřejmě ve věku 33 let, stihl během krátkého života hodně cestovat. Na studia byl poslán do německého Wittenbergu a italské Padovy. Navštívil i další evropské země, ale zřejmě právě v Itálii našel zalíbení ve stavbách renesančního slohu. To se pak odrazilo i ve stavbě loveckého zámečku na okraji zahrady hradu Lipý.

Název Červený zámeček získal letohrádek až v 19. století podle tehdejší červené výmalby lodžie. Na počátku sloužil pro kratochvíle místní šlechty a jeho osud byl většinou pevně spjat se sousedním hradem. Když hrad v 19. století sloužil jako cukrovar, v letohrádku se vyráběly drobné cukrovinky. Po roce 1932 využívalo letohrádek muzeum a později i okresní kulturní středisko.

Památku proslavila její tradiční renesanční sgrafitová výzdoba. Na takzvaná psaníčka se jezdily do České Lípy v rámci výuky dějepisu dívat celé školní třídy. Letohrádek proslul i svou jedinou dochovanou freskou, zobrazující scénu Šašek a smrt.

Podle pověsti byl obličej šaška zpodobněn podle stavitele domu, tedy Jetřicha Berky z Dubé. Výjev odkazuje na takzvaný Tanec smrti, často zobrazovaný renesančními umělci, při kterém spolu tančili chudák i boháč, nevěstka i ctnostná panna, společně s kostlivci. Má to být připomínka pomíjivosti života a toho, že smrt je s člověkem i ve chvíli radovánek.

Původně byly freskami pokryty všechny stěny uvnitř slavnostní holdovací síně. Později ale byly fresky poškozeny a přemalovány vápnem. Při poslední velké opravě v roce 1883 pak zedníci svévolně, z neznalosti věci, omítky seškrábali a tím fresky definitivně zničili. Zachován zůstal právě jen výjev Šašek a smrt.