Článek
Na první pohled není ta spojitost zcela zřejmá, ale irské jméno Belfastu zní Béal Feirste, což by se dalo volně přeložit jako písčitý brod u ústí řeky Farset. Nejenže řece vděčí severoirská metropole za jméno, ale v dřívějších dobách i za rozvoj a prosperitu.
Posledních 170 let byl však vodní tok zapečetěn systémem tunelů a kanálů a vnější svět na něj z velké části zapomněl. „Pokud zastavíte kohokoli v centru Belfastu a zeptáte se ho, nebudou mít ani potuchy, že pod jejich nohama protéká řeka, kterou navíc v minulosti brázdily lodě,“ tvrdí historik Des O’Reilly. „Díky řece Farset ale vše začalo, a když se podíváte na Belfast zblízka, zjistíte, že město vždy tvarovala,“ dodává.
Podle O’Reillyho byl Belfast založen na přírodní křižovatce, kde málo známá řeka Farset vtékala do mnohem mohutnější řeky Lagan. Tento soutok se dnes nachází na rohu ulic High Street a Victoria Street, v místech, kde stojí kostel sv. Jiří. Tento relativně moderní svatostánek, dokončený v roce 1816, stojí na starověké kapli, kde se před více než 800 lety scházeli poutníci a modlili se, aby mohli za odlivu bezpečně přebrodit řeku.
Kvůli zápachu ji zastavěli
Na počátku 17. století začali do města masově přijíždět osadníci z Anglie a Skotska a Belfast se začal měnit v kupecké město a přístav s moly a loděmi. O sto let později byla řeka Farset klíčovým tokem, který poháněl továrny a stroje pomocí systému vodních mlýnů. Ve městě se zpracovával především len a vyráběl textil. „V té době byste Belfast dříve cítili než viděli,“ tvrdí autor knihy o historii města Ruairí Ó Baoill. „Farset je symbolem industrializace města. Je to tajná řeka, kterou už nespatříte, protože to byla otevřená stoka,“ dodává.
Rodiny i továrny totiž shledaly, že je řeka skvělým místem, kam házet odpadky. Počátkem 19. století byl zápach už tak silný, že se městští radní shodli, že je třeba něco udělat. Posloužil jeden milión cihel a o 40 let později, v roce 1848, byl poslední úsek řeky Farset zapečetěn pod zemským povrchem. „Jen proto, že ji nevidíte, neznamená to, že tam není,“ řekl Ó Baoill. Zakřivení řeky dalo tvar třeba dnešní ulici High Street, stejně tak její šíři.
V posledních letech se lidé a historici jako Ó Baoill snaží rozšířit povědomí o řece, která Belfast značně zformovala do dnešní podoby a hrála tak zásadní úlohu v irské, potažmo severoirské historii. Proběhlo už několik pokusů, jak řeku „znovuotevřít“ a zřídit kolem některých částí zelenou plochu. Farset už totiž dávno není odpadní jímkou jako v 18. století.
Neviditelná řeka ovlivňuje město i dnes. Například monumentální hodiny Albert Memorial Clock, jež patří mezi nejznámější belfastské památky, se kvůli podloží naklání. „Je to naše šikmá věž. Dnes stojí přímo nad řekou Farset a na bahnitém podloží, kvůli kterému se těžké stavby naklánějí,“ tvrdí Ó Baoill. „Řeka má spoustu příběhů, které by mohla vyprávět, ale v těchto dnech ji může spatřit jen skutečně několik málo šťastlivců,“ uzavřel. Konkrétně to jsou například stavební odborníci ze severoirského vládního Odboru pro infrastrukturu.