Článek
Rašeliniště mají podle ochránců přírody jedinečnou a nezastupitelnou roli jako zásobárna vody. Na Nové louce rašeliniště vysychá, protože se tam v minulosti udělaly odvodňovací rýhy. „Vznikly kvůli těžbě dřeva. V rašeliništi totiž stromy rostou mnohem pomaleji,” řekl Leoš Vašina, pracovník Jizersko-ještědského horského spolku, který projekt připravil.
Obdobná opatření provedl v Jizerských horách od roku 2009 už na Klugeho louce, v národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizera či v oblasti Klečové louky. Problém s vysycháním rašelinišť se totiž objevil na vícero místech hor. Voda v nich začala ubývat v důsledku velkoplošného odvodňování vrchovišť i podmáčených lesů, které probíhalo od poloviny 19. století.
K obnově může přispět i veřejnost
Práce na Nové louce by měly začít letos na podzim a trvat do léta příštího roku. Ochránci přírody vytvoří kaskádu dřevěných přehrážek tak, aby se hladina podzemní vody mohla navrátit k povrchu a cenný biotop se mohl dále přirozeně obnovovat. „Cílem celého projektu je zastavit proces zarůstání rašeliniště nepůvodní vegetací, posílit populace chráněných rostlin a zajistit větší retenci vody v krajině," dodal Petrovský.
Na obnově rašeliniště se může podle Petrovského podílet i veřejnost, a to prostřednictvím mobilní aplikace Pomáhej pohybem. Velké plochy rašelinišť Jizerských hor jsou chráněny v národních přírodních rezervacích.
Největší a nejcennější z nich — národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery, má rozlohu 202 hektarů a rozprostírá se v okolí pramene řeky Jizery pod horou Smrk. Je tam vzácná vegetace a živočichové, turisté tam smějí chodit jen po vyznačené naučné stezce.