Rafťák Zdenda se plaví na gumovém člunu do Černého moře. Za sebou má už 1200 kilometrů

„Musel se vrátit z osobních důvodů domů. Samozřejmě jsem zvažoval, že to ukončím, ale podpora kamarádů, kteří mě sledují na sociálních sítích, je tak velká, že jsem se rozhodl pokračovat. Uvidíme, kam až dopluju,“ řekl Novinkám dobrodruh.

Plaví se v obyčejném člunu, na němž se většinou nechává unášet proudem, přespává ve stanu, a jak říká skoro za každou třetí větou, na své cestě potkává samé fajn lidi, kteří mu nezištně nabízejí všestrannou pomoc.

Na dvoumístném nafukovacím raftu zažil už tolik dobrodružství, že by to vydalo za knihu. Nejtěžším úsekem byla řeka Svitava v Brně, kde je plno jezů a plavidlo, vážící i s nákladem okolo 200 kilogramů, se muselo přenášet. Zážitkem bylo podle něj náhodné setkání s nedávno zvoleným slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim na hradě Děvín nedaleko Bratislavy.

„Mimořádně nebezpečné bylo vplutí z řeky Moravy do Dunaje. Dunaj byl rozbouřený a proud v něm opravdu silný. Bylo to jako jízda po horské dráze. Ani se nedalo přirazit ke břehu. Pak jsme se plavili kolem velkých lodí, ze kterých mám respekt, ale i to se zvládlo,“ doplnil.

U srdce jej zahřála návštěva vesnice Svatá Helena v Rumunsku, kde žijí potomci vystěhovalců z Čech a Moravy. „Tak si tam vystoupím z Ferdy, kolem jde babička, já ji po našem pozdravím a ona mi odpovídá bez přízvuku, jako bychom byli na Moravě. Měli tam tornádo a krupobití, tak to tam teď chudáci mají poničené a všude se pracuje,“ poznamenal cestovatel.

Dechberoucím zážitkem byla plavba kolem ostrova Stará Moldávie, který sice patří do rumunského Národního parku Železná vrata, ale leží na Dunaji. Ten tvoří v těchto místech hranici mezi Rumunskem a Srbskem.

„Ostrov je opuštěný a žijí tam jen divocí koně. Pohled na ně z raftu při zapadajícím slunci, na to do smrti nezapomenu,“ zavzpomínal Slouka, který má před sebou ještě zhruba 1800 kilometrů. Kdy dorazí do cíle, to si ani netroufá odhadnout.

Zdolal již 20 kilometrů dlouhé a místy až 80 metrů hluboké vodní dílo Železná vrata, které je natěsnáno do skalní soutěsky. S přenášením plavidla okolo jezů by sice mohl být problém, ale tým jeho fanoušků jej prý nenechá ve štychu. Na přenos jsou potřební ideálně čtyři chlapi. Naštěstí cestu Sloukovi na dálku koordinuje z ČR dispečerka jisté dopravní firmy, která je schopna domluvit s řidiči kamionů, aby u Zdendy zastavili a pomohli mu s přenosem Ferdy.

„Na druhé straně jsou tady, a to jak Srbové, tak Rumuni, velmi přátelští. Nosí mi jídlo, zvou mě na skleničku, nabízejí pomoc. Ekonomicky se tady nemají tak dobře jako my, ale jsou fajn. Super je, že tady mají špatný mobilní signál, takže na takové party se fakt baví mezi sebou. Jediný, kdo na nich blbnul s mobilem, jsem byl já,“ dodal rafťák.