Článek
Egyptské pyramidy jedni obdivují jako ohromující hrobky, pro druhé jsou pouze památníky lidské marnivosti. Pro staré Egypťany byly především pomníkem a oslavou založení státu, řadou kamenných trojúhelníků na rovině na okraji pouště, představující tvrdě získanou jednotu s bohy.
Dokonalost pyramid spočívá také v jejich přesném umístění, ukazují přesně na čtyři světové strany a případné odchylky činí nepatrné zlomky stupně. Jejich rohy tvoří pravé úhly. Při tak obrovských rozměrech je obdivuhodné, že se odchylky objevují jen v několika centimetrech.
Přitom se pro stavbu používaly příkopy naplněné vodou, podle kterých se určovala horizontála, hvězdy a vodní hodiny s okapávající vodou pro určení severu, jemná geometrie provazů a šňůr stanovovala linii stavby.
Název pyramida pochází nejspíš z řeckého slova pro chlebovou šišku.
Velká pyramida jako sedmý div
Velkou pyramidu nechal asi před 4500 lety postavit faraon Chufev, jehož jméno je známější v řecké transkripci jako Cheops, proto se také označuje jako Cheopsova pyramida. Skládá se z 2,5 miliónu kamenných bloků, přitom jeden vážil asi 2,5 tuny, a sahá do výšky 146 metrů.
Celá tato stavba byla vybudována pravděpodobně jako Chufevova hrobka, proto je v ní vytesána také pohřební komora. Tato komora je, oproti předchozím obdobím, kdy byla vždy pod úrovní země, vytesána v samém nitru pyramidy. A není pouze jedna, ale hned tři, umístěné v různých výškách přibližně nad sebou (jedna z nich je pod úrovní pyramidy). To díky postupu stavby pyramidy a obavám krále z předčasné smrti.
V pohřební komoře dodnes stojí žulový sarkofág, který sem byl dopraven ještě před dokončením komory, neboť je tak velký, že by neprošel vchodem. Královo tělo a bohatá pohřební výbava zmizela už před mnoha staletími.
Vstupní chodba slouží turistům
Turisté vchází do pyramidy vstupní chodbou, kterou nechal vytesat Kalif v 9. století, aby se dostal do Žulové místnosti, královské komnaty ukrývající velký sarkofág. Komnata byla původně spojena jen dvěma vzduchovými šachtami, aby se mohla panovníkova duše dostat ke hvězdám. Egyptologové spekulovali nad použitou technologií stavby, ale shodují se na užití ramp pro posunování obřích kamenných kvádrů.
Pyramidy v Gíze
Menkauereova pyramida
Dokončili ji roku 2500 před naším letopočtem. Je nejmenší, ale původně byla vysoká 66,1 metrů a základna pyramidy měří 108,4 metrů. Podle dochovaných zpráv byla nejkrásnější díky obložení, které bylo v dolní třetině z červené asuánské žuly, ve střední třetině z bílého turského vápence a špička byla opět z červené žuly. Obložení se dochovalo až do 16. století.
Cheopsova pyramida
Též Chufevova či Velká pyramida má základnu o velikosti 230,38 × 230,38 metrů,(zhruba 20 fotbalových hřišť) a sahá do výšky 146 metrů. Původně byla ještě o 2 metry na každé straně delší a tyčí se do výšky 146 metrů. Až do 80. let 19. století byla nejvyšší lidskou stavbou na světě.
Dojem dokonalého jehlanu kazí chybějící špička. Za druhé světové války díky tomu byla na vrcholu vybudována protiletecká pozorovatelna. Jedná se o nejobjemnější stavbu na světě – původní objem celé stavby činil asi 2 520 000 m³.
Rachefova pyramida
Rachefova (Chefréna) pyramida se z dnešního pohledu jeví vyšší díky strmějšímu sklonu stěn a umístění na výše položeném místě. Díky tomu si ji mnoho obdivovatelů plete s Velkou pyramidou.
Základna měří 215,25 metrů a má výšku 143,7 metrů a dnes jí chybí vrcholek. Postavena je o něco méně propracovaněji, než Velká pyramida, spáry mezi bloky jsou často široké. Obložení pyramidy se dochovalo pouze pod vrcholem.
Pyramidy dodnes zůstávají obdivuhodné. Vyrostly během jednoho století od doby, kdy se poprvé začalo používat tesaného kamene. I s moderními technologiemi je nepravděpodobné, že bychom se dnes dokázali vyrovnat měřítku Velké pyramidy, jediného z dochovaných sedmi divů antického světa.
