Článek
Do Boleradic se můžete dostat různě, my jsme z Brna přijeli po D2 do Hustopečí a dále přes Klobouky u Brna.,,V obci Boleradice je cesta k rozhledně značená směrovými tabulemi, nemůžete to minout, odbočka je kousek u náměstí,“ říká vinařský mistr v Kloboukách Petr Kulihrach. A má pravdu. Z Boleradic vede stará asfaltka asi dva kilometry do kopce přímo k rozhledně, kde je velké parkoviště.
Vrchol Nedánov se nachází ve výšce 368 m n. m. Dřevěná, 26 metrů vysoká rozhledna z roku 2009 stojí hned vedle místa bývalého průzkumného vrtu hlubokého pět a půl kilometru. Ropa sice nebyla nalezena, ale díky vrtu je dobře znám přesný geologický profil zdejší krajiny.
,,Shora je vidět Brno jako na dlani s okolními kopci Drahanské vysočiny, jižním směrem spatříte vrchy Pálavy se zrcadlící se vodní hladinou Novomlýnských jezer pod nimi. Východ a jihovýchod lemují vrcholky Bílých a Malých Karpat. Na severu a severovýchodě vystupují kopce Ždánického lesa, vrch Strážov a tmavé zalesněné obrysy Chřibů.
Turistická vyhlídka Nedánov
Po Pálavě je Nedánov nejvyšší přístupnou turistickou vyhlídkou na jih od Brna,“ říká Josef Zajíc z Brna, který si sem s rodinou vyjel na podzimní výlet.,,Chceme ještě projít naučnou stezku Paseky, prý je velmi zajímavá,“ dodává.
Chráněný krajinný prvek Paseky se nachází na jižní straně obce. Výchozí místo s altánem je na kraji obce hned u silnice do Horních Bojanovic. Stezka má celkem dvanáct stanovišť, na kterých jsou umístěny informační tabule věnované jednotlivým výhledům do krajiny či místním zajímavostem.
Na kopci v minulosti stával starobylý hrad, od něhož je prý odvozen i název obce: polní hrad – polehrad – Boleradice. Podle jiných pramenů zde však v šerém středověku pobýval pán místního panství jménem Polerad, od nějž je odvozeno i jméno hradu a obce pod ním.
Z Nedánova se po půl hodince autem přesunujeme do Velkých Pavlovic, kde uprostřed vinic vykukuje rozhledna Slunečná. Až pod ni můžete bez problémů dojet autem, přístupová cesta je součástí vinařské stezky Modré hory.
Nejstarší a nejvyšší
Trasa vede vinařskými obcemi Bořetice, Kobylí, Němčičky, Velké Pavlovice a Vrbice ve Velkopavlovické vinařské podoblasti. Je ji možné projet na kole nebo projít pěšky, část se dá i autem.
,,Jdeme pěšky z Velkých Pavlovic, cesta je hezká, ale těch pětasedmdesát schodů na rozhlednu je pěkný výšlap. Viděli jsme zámek v Lednici i minaret. Když je hezky, je prý vidět až do Vídně,“ říká Anna Meluzínová z Hustopečí, kterou cestou potkáváme. Pak vyrážíme do Bořetic, od sklípků stoupá cesta vinicemi až k rozhledně Kraví hora, odkud je nádherný výhled na okolní vinice.
A podíváme se i na Minaret v Lednici, o kterém mluvila paní Meluzínová. V letech 1797–1802 ho nechal postavit kníže Alois Lichtenštejn, jde o nejstarší dochovanou rozhlednu na našem území a zároveň nejvyšší stavbu tohoto typu v neislámské zemi. Na její výstavbě se patrně podíleli i umělci z arabských zemí.
,,Od zámku jdeme asi dva kilometry, prý se sem dá dojet na loďce nebo v kočáře, ale pěšky se aspoň zahřejeme. Mimochodem je to krásná procházka,“ pochvaluje si návštěvnice Milena Nová ze Znojma.
Při návštěvě Lednice nelze vynechat tropický a subtropický skleník, který byl v roce 1843 původně založen jako oranžérie, místo pro pěstování pomerančů.,,Přijďte kdykoliv, pořád tady něco kvete. Pochlubit se můžeme nádhernými orchidejemi nebo přes 400 let starými cykasy, které si nechali Lichtenštejnové dovézt a Afriky. Ty jsou nejstarší v Evropě, pěstované ve skleníku,“ říká kastelánka lednického zámku Ivana Holásková.
,,Lidé tady hodně chodí pěšky nebo jedou na kole stezkou z Lednice do Valtic. Má asi třináct kilometrů a není náročná.
Další oblíbená atrakce je Janův hrad na druhé straně parku, bohužel je od listopadu do dubna uzavřen,“ říká pracovnice lednického infocentra Karolína Hulejová.