Putování po Chile: Santiago, Valparaíso a Pucón

Historické centrum Santiaga, hlavní náměstí, se jako v mnoha jihoamerických metropolích jmenuje Plaza de Armas. Dominují mu především koloniální a neoklasicistní domy. Budova hlavní pošty pochází z roku 1882 a byla postavena na místě domu, který tu stával od roku 1541, a jehož majitelem byl španělský dobyvatel Pedro de Valdivia. (Se svojí výpravou ovládl Chile v roce 1541 a založil Santiago.)

Nad veškerou pochybnost však náměstí vévodí Catedral Metropolitana – katedrála z roku 1745 s nádherným interiérem.

Za 600 pesos zve k prohlídce historické muzeum se sbírkami z období původních kultur, duchovních předmětů, raně koloniálního nábytku, drobných šperků apod. V areálu je i volně přístupné muzeum poštovní. Poblíž spatříte také sousoší Simona Bolívara (venezuelský politik, generál a významný činitel v boji proti španělské nadvládě 1783–1830).

Aby byl výčet úplnější, je třeba ještě zmínit budovy divadla z roku 1857 a Národní knihovny. Z koloniální doby se toho z původního Santiaga mnoho nezachovalo, za což mohou častá zemětřesení, která město pustošila. Mezi budovy, které se dochovaly, patří koloniální dům z roku 1769 Casa Colorada (Barevný dům), v němž je muzeum ilustrující dějiny i současnost Santiaga.

Vůbec nejstarší zachovalou koloniální stavbou je františkánský klášter s kostelem San Francisco. Základy původní stavby jsou z roku 1586. Kostel i klášter však opakovaně ničila zemětřesení, takže nynější komplex je z pozdějších dob. V jeho prostorách se dnes nachází Koloniální muzeum.

Nedaleko náměstí, na průsečíku ulic Santo Domingo a 21 de Mayo je výstavný kostel Templo de Santo Domingo, původně z roku 1557. Po četných přírodních katastrofách z něj nic nezůstalo a byl obnoven v roce 1963.

Prezidentský palác La Moneda se nachází jihozápadně od hlavního náměstí. Původně byla v jeho prostorách koloniální mincovna. Podstatná část stavby byla zničena během vojenského převratu v roce 1973.

Vše je už dávno dokonale opravené a pochopitelně tu opět sídlí prezident. Turisticky vděčná podívaná – střídání stráží – se před budovou koná obden, vždy v 10 hodin a trvá 30 minut.

Stanice metra Baquedano je nejbližší hoře Cerro San Cristobal, na jejímž vrcholu se tyčí vysoká socha Panny Marie. Oblast je součástí metropolitního parku. Místo navštívil v dubnu 1987 papež Jan Pavel II. a sloužil zde mši. Tuto událost dokládá jeho památník – socha v životní velikosti. Na zmíněnou horu, vysokou 869 m, jezdí od roku 1923 lanovka (jízdné 1800 pesos). Že je odtud pěkný výhled na město, netřeba zdůrazňovat.

Severozápadně od Santiaga se rozprostírá asi třísettisícový přístav a důležité jihoamerické město Valparaíso. Autobus tam jede přes půldruhé hodiny. Městské autobusy jsou na rozdíl od dálkových opotřebované, jak se lidově říká „rozhrkané“, a často se v teplých dnech jezdí s otevřenými dveřmi.

Jedním z nich se dopravuji k ascensoru, který mě vyveze k nejznámější zdejší vyhlídce Paseo de Mayo, odkud lze spatřit město i přístav jako na dlani. Takovýchto zařízení je zde v provozu několik desítek. V podstatě jde o pozemní výtahy, často do chudinských čtvrtí, rozsetých v kopcích nad městem. Vzhůru vedou i točité silnice a schodiště a též odtud z průhledů mezi domy lze spatřit moře vytvářející tu zátoku. Této oblasti vévodí typické úzké a křivolaké uličky.

Východně od Santiaga se rozkládá hornatá oblast Valle Nevado. Do zimního střediska Andes je to padesát kilometrů. Cestou spatříte nesmírně půvabné scenérie. Zdejší silnice se kroutí do nesčetných serpentin, stoupá, aby opět klesala. Pohoří dosahuje výšek mezi 2800 až téměř 3700 m. Andes je nově vybudované zimní středisko s 27 sjezdovými tratěmi a mnoha hotely. Vše je tady skutečně romantické a i mimo zimní sezónu jsou vrcholky okolních hor pocukrované sněhem.

Chilské dálkové autobusy jsou vybaveny vším, co je třeba, takže delší zastávky nebývají obvyklé. Do Pucónu se tak dostanete po deseti hodinách jízdy ze Santiaga jižním směrem. Vše je tu podřízeno turistice. Plno ubytovacích zařízení, informačních míst, turistických kanceláří či obchodů s dárkovými předměty.

Pětadvacetitisícové letovisko leží u jezera Villarrica a z pozadí na ně shlíží i stejnojmenný vulkán se zasněženým vrcholem. V hlavní sezóně tu prý není pro množství návštěvníků k hnutí a ceny za ubytování strmě stoupají.

Využijete-li nabídky některé z agentur, pořádajících výlety do okolí, můžete navštívit třeba oblast řeky Turbio, jejíž břehy jsou poseté četnými, pestře kvetoucími keři. Řeka Trancura nabídne hučící vodopád. Modrá laguna je jakousi velkou tůní. Svůj barevný nádech získala její voda tak, že říčka, atrakci napájející, protéká i podzemím, kde rozpouští četné minerály. A toužíte-li po vykoupání v termálu, navštivte koupaliště Termas de Quimey. Vjednom ze tří bazénů vám určitě zima nebude.

Villarrica je tady slovem univerzálním. Jmenuje se tak nejen již zmíněné jezero a vulkán, ale i národní park. Autem se k jeho bráně dopravíte z Pucónu asi za tři čtvrtě hodiny. Po kamenité cestě se můžete vydat pěšky až k bodu Cuevas Volcánicas (1200 m). A to už budete pod úpatím sopky, jejíž vrchol ční do výše 2847 m. Zdejší flóra musí zaujmout každého a kamenitý terén, protkaný horskou květenou vás bude svádět k nekonečnému fotografování.