Článek
Cestování po Belize v batůžkářském stylu je příjemný zážitek. Hromadnou dopravu tam zajišťují vyřazené americké školní autobusy, ve kterých hraje hlasitá hudba a vše se odvíjí v úplné pohodě. Za dopravu z vísky do vísky zaplatíte v přepočtu většinou jen okolo tří až pěti korun, na větší přejezd si pak musíte připravit v přepočtu několik desetikorun.
Lidská směsice
Hodinová cesta z pohraničního Corozalu do městečka Orange Walk vás příjemně naladí na to, co vás v oblasti čeká. Zdejší farmářská komunita je dokonalou národnostní směskou.
Žijí tam mestici (potomci bělochů a domorodých indiánů), kreolové (potomci bílých rodičů narození v Latinské Americe), mulati (potomci rodičů, z nichž jeden byl bílý a druhý černý), mennonité (křesťanská sekta novokřtěnců), Indové, Číňané i Američané. A aby toho nebylo málo, ti všichni, snad jen s výjimkou separujících se mennonitů, se mezi sebou dál mísí.
Hlavní obživou je tu zemědělství, výroba cukru a alkoholu. Ten je podle místních i zhoubou zdejší komunity. Právě levný alkohol stojí za tím, že procházky městečkem po soumraku nepatří mezi ty nejbezpečnější aktivity. Proč se tedy do tohoto města jezdí? Vyjma nejlepší pekárny v celém Belize, Panificadora La Popular, to je mayské město Lamanai, na které se z města Orange Walk vyráží na člunech.
Ráno na řece
Záleží jen na vás, zda s místními drobnými turistickými agenturami vyrazíte typicky okolo deváté hodiny ranní jako všichni ostatní, či zda budete vynalézavější. Pokud totiž najdete někoho, s kým se dá trochu mluvit, domluvíte si soukromou cestu v brzkých ranních hodinách.
Za příplatek v rámci stokorun můžete vyrazit sami na soukromý výlet ve chvílích, kdy se okolí řeky New River teprve probouzí. Pro milovníky ptáků jde o zážitek, který nelze vynechat. S trochou štěstí spatříte i krokodýly.
Objekt N 10-9
Cesta motorovým člunem z Orange Walku na Lamanai trvá přibližně dvě hodiny. Pozůstatky slavných chrámů leží pouhé desítky metrů od samotné řeky. Pokud narazíte na průvodce, kterého jeho práce baví, vyjede s vámi na místě, kde se řeka rozšiřuje, dále na vodní plochu.
Poté vám řekne, že konečně můžete spatřit na vlastní oči Lamanai. Když se chvíli nechápavě rozhlížíte, a dokonce už se nevěřícně začnete dívat pod vodní hladinu, spatříte nad špičkami stromů světlý vrcholek hlavního chrámu. Vaše hledání bylo úspěšné.
Poté, co si projdete muzeum této archeologické sítě (jde pouze o jednu velkou místnost) a úspěšně se vyhnete stánku s upomínkovými předměty, nadešel čas vydat se k chrámu Jaguára (mezi archeology „romanticky“ známého jako Objekt N10-9). Typická pyramidovitá stavba svému názvu ale příliš nedostává. Když však zavřete obě oči, možná se vám podaří představit si místo dvou kamenných uskupení po okrajích čelní strany chrámu úchvatné kamenné hlavy jaguárů, které v dávných dobách chrám zdobily.
Mayové, Španělé, Britové
Oblast Lamanai byla obývána údajně už od 16. století př. n. l., ale největšího rozkvětu se komplexu dostalo mezi 4. a 1. stoletím př. n. l. Obýván byl prý ale až do 17. století. Španělé tam při dobývání Yucatanu postavili dva kostely. Záhy se však Mayům podařilo vetřelce zahnat.
Působivé jsou i pozůstatky starého cukrovaru, který pod britským vedením nefungoval. Britové tehdy suše konstatovali, že je zpracování třtiny a výroba cukru v oblasti nemožná. V dnešní době se nachází prosperující cukrovar jen několik kilometrů od bájného Lamanai.
Svědci dávných věků
Nechme ale na chvíli ty modernější pozůstatky. V komplexu Lamanai na vás totiž ještě čekají další svědci dávných věků, dva významné chrámy. Mask Temple (chrám Masek) a High Temple, který je nejvyšší stavbou komplexu a nabízí výjimečný výhled do okolní džungle. Stoupání po příkrých schodech již nějaký ten rok zajišťuje (a chrám hyzdí) bezpečnostní lano, nicméně pokud stoupáte rychleji i s nějakou těžší výbavou na zádech, možná tuto jistotu oceníte.
Chrám Masek je proti zbylým dvěma stavbám značně rekonstruovaný, a vy si tak můžete prohlédnout, jak asi výzdoba v dávných dobách vypadala. Jakmile se vám podaří ze záběru dostat všudypřítomné uklízeče, kteří neustále očišťují budovu od padajícího listí, můžete si pořídit fotografie, které jsou absolutní povinností. Vrátit se z Belize bez fotografie chrámu Masek je něco jako přijet z Paříže bez snímku Eiffelovky. Nemyslitelné.
Celý komplex Lamanai projdete klidnou procházkou se vším všudy během dvou až tří hodin. Pokud budete mít trochu štěstí, zahlédnete ve větvích nad svými hlavami vřešťany, vzácné černé opice, které jsou v Belize a v Guatemale okolo starých nalezišť téměř jako muzejní inventář.
Slovo „zahlédnete“ však není v případě tohoto zvířete nejpřesnější. Vřešťany totiž primárně uslyšíte – na kilometry daleko. A ačkoli je druhé nejhlasitější zvíře světa býložravé, umí dát zcela jasně najevo, kdo je tu doma.