Článek
Podle serveru Hindustan Times je projížďka obzvlášť oblíbená mezi britskými turisty. Ti si obvykle vybírají úsek mezi severoindickými městy Šimla a Kaithlighat. Popularita to nebude nahodilá. V 19. století se první z měst stalo oblíbeným letoviskem Britů, protože poskytovalo útočiště před vedry indických nížin, a později bylo oficiálním letním sídlem Britské Indie. V té době vznikla i trať a drtivá většina lokomotiv pocházela z britských továren.
Trasa mezi městy Šimla a Kaithlighat je pak populární kvůli panoramatickým výhledům na horská údolí, vlak také projíždí přes 103 tunelů a 800 mostů. „Cestovat po železnici, která je zapsána na seznamu kulturního dědictví, a navíc v historickém vlaku, je velmi vzrušující,“ popsal svůj zážitek britský turista Steven Caddis, který Indii navštívil vůbec poprvé.
Cesta vyjde i na rupii
Ve vlaku, který čítá tři vagóny, jezdí v průměru na 30 zahraničních turistů denně. Kompletní pět hodin dlouhá cesta krajinou nejvyššího pohoří na světě je podle pasažérů nezapomenutelným zážitkem. „Byla to skvělá cesta. Železnici postavili Britové, takže to byl takový pěkný návrat,“ tvrdí britská turistka Barbara Davisová. Kratší výlet přitom vyjde na jednu indickou rupii, což není ani jedna koruna.
Na řízení tak staré parní lokomotivy je patřičně pyšný i její strojvedoucí Shiv Nath Sharma, který s ní jezdí už od roku 1980. „Jsem skutečně hrdý a mám na řízení spoustu vzpomínek,“ uvedl.
Parní lokomotivy se v Indii používaly do roku 1970, kdy je vystřídaly modernější dieselové. Lokomotiva na železnici Kalka-Šimla byla vyřazena o rok později a její provoz, byť jen pro rekreační účely, byl obnoven v roce 2001.