Prodloužený víkend v Istanbulu vaší linii neprospěje

Pro mnoho milovníků masa je Istanbul podobně oblíbená destinace jako Argentina pro nadšence do steaků. Turecká metropole však nabízí trochu jiné masové radovánky. Ať už jde o turecký šištauk, arabskou šavarmu či řecký gyros - tolik rozdílů mezi nimi až tak není. Pokud lze něco v Istanbulu doporučit, jsou to nejrůznější „mletá masa na špejli“, tedy špízy všeho druhu.

Pokud ve výběru trochu tápete, objednejte si pikantní Adana kebab, který je jakousi klasikou. Pokud vám dělá pálivější maso problémy, poručte si raději takřka nepálivého bratříčka „Urfa kebab“. Často i ti, kteří si v Česku jehněčí maso běžně neobjednají, se v Istanbulu podivují nejen jeho křehkosti, ale i tomu, že to „jehněčí není vůbec cítit“. A pokud jste gurmáni, jistě si nenecháte ujít husí kebab servírovaný v restauraci Deraliye podle receptu ze 16. století.

Pokud chcete zkusit něco nového, a přesto v Turecku tradičního, dejte na mě a objednejte si Iskender kebab. Jde o tradiční nakrájený döner přelitý pikantní rajčatovou omáčkou se svěžím ovčím jogurtem.

Zcela samostatnou kapitolou je sladké. Když si v restauraci po jídle neobjednáte dezert, obvykle vám alespoň malou sladkost přinesou na účet podniku. V Turecku je totiž skoro nemyslitelné nezakončit oběd či večeři sladkou tečkou. Ať už je to klasický zákusek, pár dílků baklavy nebo sezonní ovoce.

Snad každý druhý obchod v hlavním městě pak prodává tzv. turecké potěšení, tedy lokum. Jde o slavné želé ze směsi cukru, škrobu a nejrůznějších dalších chutných příměsí včetně lískových oříšků, mandlí, pistácií nebo kandovaného zázvoru. Stačí jedna kostička.

„Turecko patří k našim nejoblíbenějším destinacím. Nejen pro dovolené u moře na Egejské nebo Turecké riviéře, ale i díky poznávacím zájezdům. Velmi populární jsou ale i prodloužené víkendy v Istanbulu, ze kterých si klienti často vozí krabice plné sladkostí. Vždyť kilogram lokumu se dá ve stáncích kolem historického Egyptského trhu sehnat už za 60 korun. A když klienti spatří nízké ceny tamější parádní zeleniny na trzích, slušně řečeno je to zaskočí,“ uvedla mluvčí Čedoku Kateřina Pavlíková.

Skutečností je, že vidět kilogram krásně rudých rajčat za 30 korun, cherry rajčata za 40 korun za kilogram a lilky za 15 až 20 korun po kile, člověka začne přepadat drobnější deprese. Snad jedině importované banány stojí zhruba stejně jako u nás, veškeré ceny místní zeleniny jsou však mnohonásobně nižší než v Česku.

Upřímně si ani nepamatuji, kdy jsem v naší domovině viděl velkou hlavu čerstvého květáku za zhruba 12 korun. Zelenina je však jeden z pilířů turecké kuchyně a pro místní je důležité, aby byla dostupná všem. Stejně tak třeba petržel, mátu či oregano seženete za zlomek českých cen. Obezřetnější pak ale musíte určitě být při nákupu nejrůznějších koření.

„Známý Velký bazar a Egyptský trh s kořením jsou turisty extrémně oblíbená místa, což samozřejmě reflektují i ceny u místních prodejců. Na Egyptském trhu bere většina koření od jednoho distributora, ale stále se dá najít několik prodejců, kteří mají vlastní zdroje z regionů. Vím, že klientům tam často doporučujeme rodinný obchod Ucuzcular. Další možností je nakoupit ve stáncích kolem těchto trhů, ale tam může být někdy trochu problém s hygienou,“ řekl Novinkám mluvčí CK Fischer Jan Bezděk.

Jedno očko nad hygienickými podmínkami musíte přimhouřit i v případě, že chcete být v Istanbulu živi na street foodu. Pouličních pochutin se v Istanbulu nabízí skutečně mnoho a proti restauračním zařízením jsou za velmi rozumný peníz. Pak už to chce jen zběžně odhadnout již zmíněnou hygienu.

Takřka stejné jídlo ze stánku přímo do ruky vás může vyjít i na čtvrtinu toho, co v běžné restauraci v centru Istanbulu. Cenový rozdíl mezi take-away jídlem a posezením v restauraci je v Istanbulu výrazně větší, než jak jsme tomu zvyklí u nás. Pokud tak u nějakého stánku uvidíte zástupy místních, jak si odnášejí jídlo s sebou, neváhejte. Plnohodnotný kebab v přepočtu za 35 korun není v Istanbulu totiž ničím výjimečným.