Prodala dům, aby mohla naplno cestovat. Navštívila už 168 zemí a tyto se jí líbily nejvíc

Pro Lynn Stephensonovou je cestování víc než jen koníčkem. Ačkoli poznávání nových zemí ji bavilo celý život, teprve v 59 letech se podle Daily Mailu rozhodla prodat dům a vyrazit vstříc novým dobrodružstvím na neurčito.

„Vždycky jsem milovala cestování a byla poměrně dobrodružná. Vychoval mě dědeček, který mi vyprávěl příběhy ze svého pobytu v Egyptě, Palestině a Řecku za první světové války,“ vysvětluje počátky své životní vášně Stephensonová.

Její první samostatná cesta do zahraničí vedla právě do Řecka. Rok pracovala sedm dnů v týdnu, aby tam ve 29 letech mohla vyrazit. Na jednom z řeckých ostrovů pak měla souběžně tři zaměstnání a půl roku šetřila, aby si mohla koupit letenku kolem světa a vyrazit vstříc dalšímu dobrodružství.

„Tenkrát to byl jiný svět - žádný internet, žádné mobilní telefony ani sociální média nebo organizované zájezdy či velké výletní lodě, jen pár neohrožených cestovatelů,“ popisuje Stephensonová ryzí cestování s průvodcem Lonely Planet v batohu. „Prostě jsem se někde objevila a našla si místo na spaní. Byl to nejlepší rok mého života,“ vzpomíná Britka na své objevování Asie.

Po návratu dostala na rok práci v německých Alpách a šetřila na cestu do Afriky, kterou projela v dvoupatrovém autobusu. S cestováním už nikdy nepřestala. Před dvěma lety se ale rozhodla, že se mu chce věnovat na plný úvazek.

Svůj dům ve městě Carlton v Nottinghamshire chtěla původně pronajmout, to by jí však nezajistilo dostatečný příjem na cesty, proto se jej rozhodla prodat.

„Vždycky jsem plánovala jej použít k financování svých cest, ale události okolo covidu mě finálně postrčily. Nikdy bych nevěřila, že je možný celosvětový lockdown, a to mě vyděsilo… Rozhodla jsem se finance utratit moudře vytvářením vzpomínek na cestách,“ popisuje Stephensonová smělé rozhodnutí.

Pěti nejoblíbenějšími navštívenými místy se pro Britku staly Írán, Galapágy, Gruzie, Apulie a Samoa.

„Mou oblíbenou zemí je Írán s těmi nejlaskavějšími a nejpohostinnějšími lidmi, které jsem potkala… Galapágy byly úžasné, kde jinde můžete plavat s tučňáky, lachtany, žraloky, želvami, rejnoky a leguány mořskými?“

Gruzie je pak podle cestovatelky nádherná, přátelská a skvěle tam vaří. „Vynalezli víno a za to jim budu navždy vděčná,“ uvádí cestovatelka.

Do Itálie se Stephensonová pravidelně vrací zejména kvůli skvělému jídlu, vínu, zajímavé historii a krásným stavbám. Oblíbila si především Apulii.

Velmi speciální vzpomínky má i na Samou. „Čas strávený na Samoi v plážové chatě bude vždy mou oblíbenou vzpomínkou. Probouzet se do těch nejúžasnějších východů slunce, které jsem kdy viděla, s oblohou zářící odstíny červené, fialové, oranžové, žluté a modré.“

Příjemným překvapením byl pro Britku Pákistán, který je podle ní stejně krásný jako přátelský. Stephensonové se velmi líbilo i v Moldavsku, které popisuje jako krásné, zajímavé a levné, a zaujal ji i Tchaj-wan, kam se musela vrátit, aby viděla víc. Do její „nejlepší pětky“ se málem dostal i Irák, který navštívila loni, přičemž chválila vlídnost tamějších obyvatel.

Mezi další cestovatelsky podceňované oblasti řadí Balkán, který se podle ní honosí krásnými horami i plážemi, historickými městy, národními parky i kláštery vytesanými do skály, a přitom je extrémně levný.

Větší pozornost turistů by si podle cestovatelky zasloužily i Svazijsko díky nedotčené přírodě, Angola vynikající diverzitou a Svatý Tomáš a Principův ostrov, které jsou nejen krásné, ale i velmi čisté.

Do opravdu nebezpečných situací se na cestách dostává minimálně, výjimkou bylo, když jela s pomocným konvojem do Bosny v období války, a když před dvaceti lety putovala Papuou Novou Guinejí, kde cítila napětí. Jinak se všude cítila bezpečněji než ve Spojeném království. Svět je podle ní mnohem bezpečnější místo, než jak ho líčí média. Obzvláště při cestách do míst s malým turistickým ruchem, kde číhá na cestovatele méně nebezpečí.

Momentálně pobývá v Austrálii u přátel, které potkala v Africe. Drobný výdělek jí zprostředkovává blog o cestování a ráda by studentům angličtiny nabízela procvičování konverzace. Dům jí nechybí a za nabyté vzpomínky je neskonale vděčná.

„Ničeho nelituji. Vzpomínky, které jsem si vytvořila za poslední dva roky, jsou nedocenitelné. Je úžasné moct sdílet mé cesty a dobrodružství a mí přátelé jsou neuvěřitelně podporující, ohromuje mě to. Tolik jich říká, že prožívají dobrodružství skrze mě… Potkala jsem tolik inspirativních lidí a laskavost, které se mi dostalo, mě až zahanbuje…,“ popsala cestovatelka s tím, že nikdy nepřestane být ohromena krásami, které spatřuje v různých formách po celém světě.