Hlavní obsah

Procházka vltavskými meandry nabízí pohled na zajímavá pražská zákoutí

Právo, Julie Šilhánová
PRAHA

Meandry Vltavy, Grabovu vilu i libeňskou říčku Rokytku. To vše je možné spatřit při procházce Prahou 8. Náš výlet začneme v horní Libni, kam se dá pohodlně dojet tramvajovými linkami číslo 10, 24 a 25. Vystoupíme na stanici Bulovka a vydáme se směrem k místní nemocnici.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Pohled na Vltavu protékající Prahou

Článek

Přejdeme šikmo křižovatku do ulice Na Korábě, kde nám může být navigační pomůckou velká budova místní školy. Tady se můžeme rozhodnout, zda si náš výlet ještě zpestříme pohledem na Prahu z vyhlídky Na Košince. Pokud ano, vydáme se dál ulicí Krejčího a asfaltovou cestou mezi zahradnickou kolonií a libeňským hřbitovem.

Na konci se pod námi otevře pohled na celou oblast vltavských zátok a meandrů se starými loděnicemi a nově se rozvíjejícími pozemky na holešovické straně Vltavy. Protože je hned pod skalou železniční trať a slézání skály by bylo pro výletníky značně nebezpečné, jediná možnost, jak pokračovat v naší procházce směrem k toku Rokytky, je cesta zpět k základní škole Na Korábě.

Mineme Grabovu vilu a luxusní dívčí penzión

Tam začíná velmi pěkný městský park. Míříme vpravo z kopce dolů a mineme Grabovu vilu, postavenou v roce 1921 jako rodinné sídlo právníka a podnikatele JUDr. Huga Graba. V těsném sousedství vily byla Grabova továrna na koberce a voskované plátno. Stavba stojí volně uprostřed zahrady mezi ulicemi Na Košince a K Meteoru.

Tam začíná velmi pěkný městský park. Míříme vpravo z kopce dolů a mineme Grabovu vilu, postavenou v roce 1921 jako rodinné sídlo právníka a podnikatele JUDr. Huga Graba. V těsném sousedství vily byla Grabova továrna na koberce a voskované plátno. Stavba stojí volně uprostřed zahrady mezi ulicemi Na Košince a K Meteoru.

V období velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století zde byl zřízen luxusní penzión pro mladé dívky Victoria College. Po skončení války tu sídlilo četnictvo a po roce 1948 dětský domov. Parkem přijdeme k méně známému a často opomíjenému kostelu sv. Vojtěcha, postavenému roku 1905 architektem Emilem Králíčkem ve stylu rané secese.

.: Kostel sv. Vojtěcha z roku 1905 ve stylu rané secese.foto: Právo/Julie Šilhánová

Původně byl postaven jako provizorium na pouhých šest let, dnes je však stavba kombinující zdivo a dřevěné prvky chráněnou kulturní památkou. Pokračujeme okolo nedávno zrekonstruované budovy Sokola dál k Libeňskému zámečku, sídla Městské části Praha 8.

Hrabalův oblíbený Palác Svět v dezolátním stavu

Tím se dostáváme na Elznicovo náměstí, jehož dominantu tvoří zdevastovaný objekt Paláce Svět s kinem Dukla. Pětipatrový činžovní a obchodní dům se dvěma suterény s biografickým sálem, restaurací, kavárnou a hernou od architekta Františka Havleny byl postaven v letech 1932–34.

Kromě železobetonové konstrukce je palác zajímavý i tím, že jeho základy leží pod hladinou spodní vody. Na ochranu před jejími účinky je pod budovou umístěna obří olověná vana. Palác by měl být podle současných majitelů opět rekonstruován, ale zatím se neví kdy.

Oblast zrekonstruována po povodních z roku 2002

Od Paláce Svět se vydáme vpravo kolem sochy JUDr. Jana Podlipného (právníka a v letech 1897–1900 i pražského primátora) a dál podél toku Rokytky. Přijdeme na asfaltovou cestu, která lemuje pravý břeh libeňské říčky.

Od Paláce Svět se vydáme vpravo kolem sochy JUDr. Jana Podlipného (právníka a v letech 1897–1900 i pražského primátora) a dál podél toku Rokytky. Přijdeme na asfaltovou cestu, která lemuje pravý břeh libeňské říčky.

Po povodních v roce 2002 byla celá oblast zrekonstruována a ještě nyní probíhají poslední úpravy chodníků. Thomayerovy sady byly pojmenovány podle architekta, který se zasadil o obnovu zpustlých a zanedbaných parků na přelomu minulého století. Sady o rozloze pěti hektarů se rozkládají v centrální a zároveň nejstarší části Libně a jejich osud byl vždy úzce spjat s historií Libeňského zámečku.

Předchůdkyní zámečku byla tvrz, jež až do roku 1437 patřila staroměstské rodině Rotlevů. Byla obklopena četnými vinicemi, jejichž některá jména přežila až do současnosti – Palmovka, Balabenka, Rokoska.

Pobřežní cesta vhodná pro pěší i cyklisty

Hned na začátku pobřežní cesty se nacházejí malebné budovy Löwitova mlýna, jehož počátky sahají až do 13. století. Vede zde i naučná stezka a výprava je vhodná jak pro cykloturistiku, tak pro rodinnou procházku s dětmi a kočárky.

Cestu lemují vzrostlé kaštany a ve stínu ukryté lavičky, které přímo vybízejí k posezení. V rámci úprav po povodních byly vybudovány silné protipovodňové zátarasy, za kterými se nachází i park s dětskou prolézačkou ve tvaru lodě.

:. Löwitův mlýn, jehož historie sahá až do 13. století, je na začátku pobřežní vltavské cesty.foto: Právo/Julie Šilhánová

Tady máme opět na výběr z několika možností tras: buď můžeme zvolit výstup na nedalekou Bílou skálu (200 m n. m.), kam opět vede pohodlná asfaltová cestička a kde po několika minutách staneme na vrcholku s pěkným výhledem do holešovické kotliny; nebo se vydáme dál po cestě kolem Rokytky, která se zde vlévá do jednoho ze slepých vltavských ramen, a dál můžeme pokračovat směrem do Tróje a podél Vltavy případně až do zoologické či botanické zahrady.

Související témata:

Související články

Procházka po pražských ostrovech

Během staletí některé z nich zanikly, jiné vytvořily lidské ruce. Ještě na začátku dvacátého století je spíš než mosty spojovaly s metropolí přívozy, kterých...

Štěchovice: turistický ráj kousek za Prahou

Divoká příroda kolem Vltavy - skály a lesy, to je typické okolí jednoho z nejznámějších center českého trampingu – Štěchovic. Z písní známou štěchovickou...

Výběr článků

Načítám