Procházka Třeboní z historického jádra rovnou do přírody

Nemusíte být zrovna vášnivými rybáři, cyklisty ani klienty tamních slatinných lázní, abyste v Třeboni strávili týdenní dovolenou s nabitým programem. Pokud by vám město bylo málo, do hodiny jízdy autem leží Novohradské hory, Hluboká nad Vltavou nebo zámek Červená Lhota. Kousek to je i k našim jižním sousedům. Hned za hranicemi s Rakouskem se nachází historický Gmünd s blízkým přírodním parkem se skalami a o něco dál vodní hrad Heidenreichstein, který vypadá jako z pohádky.

Třeboňské centrum, které je z větší části památkovou rezervací, obklopují zbytky hradeb a vstupuje se do něj čtyřmi branami. Náměstí s měšťanskými domy kromě barokního mariánského sloupu vévodí třicetimetrová věž staré radnice, která slouží jako rozhledna. V budově najdete i Divadlo Josefa Kajetána Tyla, který v Třeboni v padesátých letech 19. století dvakrát jako hostující herec pobýval.

Součástí výzdoby sálu je nejstarší funkční opona u nás (1871) s alegorickým výjevem příchodu Apollona. V divadle probíhají komentované prohlídky nejen hlediště, ale i technického zázemí a zákulisí. Ve vedlejším domě se můžete s dějinami města seznámit netradičním způsobem, a to prostřednictvím marcipánové expozice. Muzeum Třeboň v marcipánu slouží zároveň jako cukrárna a čokolaterie.

Koho zajímá spíš rybníkářství, ať zamíří do domu stavitele Štěpánka Netolického s interaktivní expozicí, v níž si lze vyzkoušet práci s měřičskými nástroji nebo vypouštění a napouštění rybníků. Za pár minut se odtud dostanete na nádvoří zámku, kam z náměstí vedou hned tři barvy turistického značení.

Zámeckou věž zdobí rožmberský erb - tento rod získal třeboňské panství v roce 1366 a poslední z jeho příslušníků Petr Vok si vybral Třeboň za sídelní město.

Ozdobou nádvoří je kamenná kašna z roku 1712. Některé zdroje uvádějí, že ztvárňuje hlavu Turka ze schwarzenberského znaku (tomuto rodu patřilo panství od roku 1660), kterému havran vyklovává oči. Jiné prameny zase tvrdí, že jde o alegorii zkrocení přírodních vodních sil, které symbolizuje divoký pták svazující prameny vlasů čtyř chrličů. Součástí jednoho z největších zámeckých komplexů v Česku je park a Dům přírody Třeboňska s expozicí Krajina a lidé.

Především kvůli mozaice rybníků, lesů, podmáčených luk a rašelinišť bylo Třeboňsko už v roce 1977 vyhlášeno biosférickou rezervací UNESCO. Do přírody se od zámku dostanete za pouhých pět minut, stačí projít Svinenskou a Novohradskou bránou, za kterou po pravé straně spatříte zbytky městského opevnění. Na hrázi rybníka Svět, který se před vámi rozprostře, stojí památník Jakuba Krčína z Jelčan s jeho sochou v nadživotní velikosti.

Právě Svět (původně Nevděk), postavený v letech 1571 až 1574, byl prvním velkým dílem tohoto významného rybníkáře. Jeho záměr se sice nezamlouval měšťanům, kteří se báli protržení hráze, ale výstavbu vodního díla těsně před hradbami města podpořil Vilém z Rožmberka. Krčín vybudoval masivní kamennou hráz, která vydržela 380 let. Protrhla se až v roce 1890 za mimořádně velké vody, která zaplavila město.

Z přístaviště u památníku vyplouvají lodě na vyhlídkové plavby a rybník se dá i obejít po dvanáctikilometrové naučné stezce Cesta kolem Světa. Jde o trasu pro pěší a na některých úsecích je jízda na kole dokonce zakázána. Vede po polních a lesních cestách, po lučních pěšinách, po hrázi rybníka a kolem Schwarzenberské hrobky, která je z přístaviště vzdálená zhruba dvacet minut chůze.

Jednu z architektonicky nejpozoruhodnějších staveb v jižních Čechách zasazenou do anglického parku nechala postavit kněžna Eleonora ze Schwarzenbergu s manželem Janem Adolfem II. v letech 1874 až 1877. V kapli novogotické dvoupodlažní hrobky ve tvaru osmiúhelníku se nachází oltář z bílého pískovce a istrijského mramoru a v kryptě je uloženo šestadvacet rakví s ostatky členů rodu. Objekt je možné si prohlédnout samostatně, nebo v doprovodu průvodce.

Při návratu do města se asi půl kilometru od hrobky můžete napojit na cestu, která vede podél Zlaté stoky a přibližně po kilometru navazuje na naučnou stezku Třeboň-Hrádeček. Do centra se podél umělého potoka dostanete desetiminutovou procházkou. K napájení okolních rybníků dílo vybudoval již zmíněný Štěpánek Netolický, rybníkář a stavitel ve službách Rožmberků. Práce začaly v roce 1508 a trvaly deset let.

Zlatá stoka je dlouhá více než pětačtyřicet kilometrů a její budování vyžadovalo mimořádnou měřičskou zdatnost a stavitelské umění. Původní název Strouha se změnil v okamžiku, kdy díky ní vzrostly výnosy z rybničního hospodaření a tím i prosperita celého kraje. Třeboň proslavil také pivovar Regent, který dostal název podle regenta rožmberského dominia Jakuba Krčína. Při cestě podél Zlaté stoky do centra ho můžete zahlédnout na levém břehu, ale nejlépe je historický areál pivovaru vidět mezi Svinenskou a Novohradskou bránou.

Za mostem vedoucím na hlavní Masarykovo náměstí začíná cyklostezka, která kolem Zlaté stoky vede souběžně se značenou cestou pro pěší. Ta v těchto místech připomíná spíše promenádu. Záhy po ní dojdete k Tylovu domku, v němž dramatik a herec bydlel i se svou rodinou. Na dohled od něj se nacházejí Bertiny lázně s parčíkem a sportovním komplexem. Tady se stezka kolem Zlaté stoky na několik set metrů přerušuje, pak ale začíná další, která vás přivede až k rybníku Rožmberk.

Cestou po pravé straně minete Třeboňské seníky, soubor drobných hospodářských staveb z první poloviny 19. století rozmístěných na velké ploše takzvaných mokrých luk.

Roubené seníky s doškovou střechou, z nichž některé se dochovaly dodnes, svědčí o využití bažinatého terénu v okolí města. Kromě vytvoření místa na uložení sena měly tyto stavby i další opodstatnění. Na rašelinovém podloží by se totiž plně naložený vůz zabořil, takže s odvozem sena bylo nutné počkat na zimu, až půda zmrzne.

Rovněž mimo centrum, ale stále ještě v pěším dosahu, stojí cenná industriální památka z roku 1909 - dvaatřicet metrů vysoká vodárenská věž postavená podle návrhu architekta Jana Kotěry ve stylu geometrické moderny. K zásobování města pitnou vodou sloužila do roku 1966. Dnes se využívá jako rozhledna a Galerie buddhistického umění. Sbírka obsahuje především obrazy a chrámové textilie od 18. do 20. století původem z Mongolska, Tibetu a Číny. V okolí najdete meditační zahradu a park.