Přístup na Machu Picchu ochromily protesty, stovky turistů musely předčasně ukončit cestu

„Více než 660 turistů, domácích i zahraničních, předčasně odjelo,“ potvrdil nejmenovaný zástupce peruánského ministerstva turistiky tiskové agentuře AFP. Brazilský deník O Globo přinesl informaci, jak se turisté v deštivém počasí pěšky vracejí do měst Ollantaytambo a Cusco, odkud k Machu Picchu vyjíždějí vlaky.

Drtivá většina návštěvníků přijíždí k Machu Picchu právě železnicí, jejíž trasa končí v městečku Aguas Calientes. To leží na úpatí masivu a slouží jako výchozí bod, z nějž lze k citadele vystoupat do strmého kopce pěšky, nebo vyjet po klikaté cestě elektrobusem.

Většina obyvatel Aguas Calientes žije z turistického ruchu a jejich protest přístup k památce v nadmořské výšce kolem 2500 metrů prakticky znemožnil. Restaurace a obchody zůstaly zavřené, nejezdí ani zmíněné elektrobusy.

Podle peruánské vlády by předání prodeje vstupenek soukromé společnosti umožnilo lépe kontrolovat návštěvnost Machu Picchu, která se pohybuje kolem 4500 lidí denně. Úřady se obávají, že památka tím značně trpí a hrozí ji vyškrtnutí ze seznamu UNESCO, kam byla zanesena v roce 1981.

Už loni v září musel areál kvůli nezvratnému poškození uzavřít tři sektory - Chrám slunce, Chrám kondora nebo rituální kámen Intihuatana.

Odpůrcům vládního záměru se nelíbí, že soukromý správce by od státu dostal ročně sumu 3,2 milionu dolarů (73 mil. Kč) a že by se počet návštěvníků areálu snížil. Tím by poklesly i příjmy obyvatel zainteresovaných na turistickém ruchu.

„Jsme proti systematické privatizaci Machu Picchu,“ uvedl Darwin Baca, bývalý starosta Aguas Calientes.