Princovy ostrovy jsou turistickým rájem nedaleko přelidněného Istanbulu

Metropole rozprostřená na dvou kontinentech je mimořádný jev, zatímco na evropské části už moc stavebního místa není, asijský břeh za poslední léta siluetně získal vizáž moderních měst s množstvím mrakodrapů.

Město bohatlo, bylo jedno, kdo ho zrovna ovládal. Ty nejmonumentálnější stavby se rozprostírají kolem Zlatého rohu, na dohled leží ostrovy, pro něž se vžil název Princovy ostrovy. Od metropole jsou vzdálené přes hodinu jízdy, záleží na typu plavidla.

Vyplouvá se z přístavu u Galatského mostu a lodě bývají obsazené. Nebe nad Bosporem se v tu chvíli zčásti pokrylo téměř barokně baňatými oblaky, členitá silueta města dostala až mystický nádech.

V dáli se objevil Bosporský most spojující kontinenty a na asijské straně nádraží Haydarpasa, kde končí vlaky z Anatolie. Na tomto břehu se tyčí vysoké mrakodrapy, výškové budovy představují moderní Turecko. Všude jsou přítomné portréty zakladatele státu Kemala Mustafy Atatürka a nynějšího vládce země, bývalého istanbulského starosty, pozdějšího premiéra a současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana.

Pak už loď vyklouzla do Marmarského moře, ostrovy se po chvíli vynořily vlevo před přídí.

Mezi tím se na palubě vynořil prodavač čaje nabízející oblíbený nápoj, který se tu popíjí na každém kroku, káva takovou oblibu nemá.

V byzantské době ostrovy, kterých je devět, vládnoucí panovníci využívali jako vyhnanství nepohodlných šlechticů, ale i panovníků v důchodu.

Když území dobyli Osmani, posílali sem nepohodlné prince. Někteří to štěstí neměli, rovnou je zamordovali. Většinou preventivně, aby neohrozili panovníka, velkou roli v tom hrály ženy, které se snažily všemi prostředky prosadit jako nástupníka svého syna. Boj o moc byl mezi sultánovými favoritkami prioritou. V harému to musela být docela tvrdá ženská válka.

Největším ostrovem je Büyükada o rozloze 5,4 kilometru čtverečních. Než sem dojedeme, kocháme se výhledem na pobřeží kolem metropole, na projíždějící lodě, na nálety racků k hladině nebo k lodi, kde číhají, jestli jim pasažéři něco nehodí.

Ostrovy někdy zvané Rudé podle červeně zbarvené železité půdy byly podle nalezených minci známé již za Alexandra Makedonského, ale určitě se o nich vědělo dávno před ním.

Z devíti ostrovů je přístup povolen jen na čtyři.

Cestovky nabízejí fakultativní výlety na největší z devíti ostrovů - Bűyűkada – za 45 eur. Individuálně je to mnohem lepší. Lodi odplouvají asi ve dvouhodinových intervalech.

Z paluby, na kterou za chvíli přišel nabízet prodavač silný a výborný čaj, uvidíte nádherně členitou siluetu města. Hlavně minarety mešit, od Sulejmanovy, přes Modrou a palác Topkapi, Galatská věž. V dáli zahlédnete Bosporský most spojující kontinenty. Pak už loď vyklouzne do Marmarského moře, ostrovy uvidíte vlevo před přídí.

Cesta není nudná, trvá asi hodinu a půl a staví se u dalších tří ostrůvků. Bűyűkada má poměrně velký přístav. Hned po vystoupení je jasné, že jste na turistické atrakci číslo jedna, co se ostrovů týká. Za přístavním terminálem je rozptylující se dav. Většina lidí se žene ke stanovišti bryček, kterých jsou tu dobré dvě stovky. Na ostrově jsou auta zakázaná, krom záchranky a technických služeb.

Že je tu krásně, bylo jasné už byzantskému císaři Justinovi II. V roce 569 tu nechal vybudovat palác, pak tu nacházeli útočiště nepohodlní princové, ostrov se jmenoval Prinkipo, Princův. V té době vzniklo na ostrovech několik klášterů. Stále to ale byly zapomenuté kusy země na dohled od pevniny.

Jejich rozvoj začal až v polovině 19. století, kdy si tu bohatí cizinci začali stavět rezidence. Písečné pláže, vzrostlé jehličnany, stále kvetoucí keře. A v tom stojí na velkých pozemcích architektonické skvosty staré desítky let, ale i nová výstavba, protože zdejší adresa je jedna z nejlepších.

Historie sem zavála i Lva Trockého, pravou ruku bolševického vůdce Lenina. Po Leninově smrti se začal otírat o Stalina a musel z Ruska velmi rychle pryč. Čtyři roky tu snil o tom, jak bolševismus zaplaví svět. V Mexiku ho o pár let později zavraždili.

S kobylkou objedete ostrov zhruba za hodinu, velký okruh stojí 50 lir. Je tu pár upravených koupališť, ale nemusím mít u vody drink, lepší je jít si zaplavat trochu přírodněji.

Na to je nejlepší jih ostrova, písčitý cíp a dál asi dva kilometry skalnatého pobřeží, který využívají potápěči. Podmořský život je tu velmi pestrý a desítky lidí v neoprenech to potvrzovaly. Svěží vítr přeje i surfařům. Pohoda, klídek a turecký tabáček.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Zájezdy do Turecka