Článek
Říká se, že je Petrohrad nejkrásnějším městem Ruska. Nejsem moc na přeumělkovaná místa, ale došel jsem k tomu, že má každé místo něco do sebe, když někdo umí uvařit opravdu dobrý boršč a má po ruce kvalitní vodku.
Když přišla pozvánka na degustaci v samotné destilérce prémiové vodky Russian Standard, zrovna jsem neváhal. A ani jsem si nezjišťoval, jak to bude s borščem. Pro pořádek, za necelé tři dny jsem ho snědl pět mís. Společně s čerstvým brusinkovým džusem skvělý podklad pro pití vodky.
Dolejeme, nebojte
Odbíjela desátá dopolední a česko-polská novinářská skupinka dorazila do opulentního centra moderní destilérky, jejíž výstavba vyšla na jeden a půl miliardy dolarů. Pohled na stolky před námi byl přísný i pro ta nejvycvičenější játra. Miniaturní lahvičky perlivé i neperlivé vody a vodka. Čtyři vzorky. Paráda.
S nedůvěrou skleničky pozoruji. Pořadatelé si mého pohledu zřejmě všímají, jen si ho špatně vykládají. „Pokud byste potřeboval na degustaci a vychutnání více, dolejeme, nebojte,” ujišťují mě. Křečovitě pokyvuji hlavou.
Takto vypadá zvenku destilérka za 1,5 miliardy dolarů.
Doposud jsem žil v představě, že vodka je vodka. Vždy jsem měl za to, že z těch kvalitnějších, lépe filtrovaných, jsou méně hrozivé následky další den. A to je ve zkratce i pravda. Je to však složitější - chuťové rozdíly jsou patrné i v portfoliu petrohradské značky, která je podle mnoha světových odborníků na pomyslné špici. A vzhledem k tomu, že chuťové pohárky jsou v nejlepší kondici právě dopoledne, po pokud možno málo aromatické snídani, nadešel čas čichat a ochutnávat.
Jako první přichází originální Russian Standard vodka. Cítím chléb, za což dostávám pochvalu. Tento typ, který prochází čtyřikrát přes uhlíkové filtry, obsahuje totiž extrakt právě z čerstvého chleba. Hned poté do sebe po kratším přivonění posílám Gold verzi.
Smutné zjištění: jsem asi barbar
Přemýšlím, zda se mám stydět, že to bylo jednodušší, než bych si myslel. Rázem se dozvídám, že právě tato varianta je pro obyčejného člověka takříkajíc nejpitelnější. Nevím, zda tomu pomáhá výtažek ze sibiřského ženšenu, ale spokojeně pozoruju, že jsem v polovině.
Jsem barbar. Platinum verze mi chutná méně než Gold. Filtrování přes stříbrné filtry a citrusové aroma jde mimo mě. Jsem zvědavý na poslední typ - Imperia. Má to být to nejluxusnější, co značka nabízí a průvodní informace jsou pompézní.
Po třetí sklence napadají člověka nové perspektivy degustace...
„Je to pro ty, kteří si umí užívat ty nejlepší věci v životě. Vzniká nejpokročilejším destilačním procesem na světě. Před naplněním lahví tekutina ještě tři dny odpočívá a má zcela čistou chuť s lehkým květinovým aroma,” říká nám ředitelka komunikace Olga Soburová.
Na Ermitáž ideální
Odpočívat budu muset brzy já. Květiny necítím, ale začínám cítit vodku. To naštěstí během několika chvil řeší další skvělý boršč během tohoto krátkého, ale intenzivního ruského výletu. Je neskutečně zajímavé mít vedle sebe několik různých typů vodky a porovnávat.
Je to v zásadě skvěle dekadentní zábava. Rozeznávat rozdíly mezi rumy a whisky umí dnes skoro každý. Ale tato ruská výzva je o jeden hlt dále. A člověk by nevěřil, jak moc si následně užije prohlídku Ermitáže. Rusové vědí...