Hlavní obsah

Příběh Němce, který se rozhodl být Čechem

Právo, Petra Kosová, Český Rozhlas

Ačkoli vychvaloval Čechy do nebes, nikdy si ho nevšimli ani čeští vlastenci nebo obrozenci. Zapomenutá osobnost, kterou se snaží vylovit z archívů barokních perel severního Plzeňska příběh s příznačným názvem Mauritius Vogt: příběh Němce, který se rozhodl být Čechem.

Článek

Jan Jiří Vogt přišel do Čech coby dítě z Německa koncem 17. století; otec, zeměměřič, dostal práci v klášteře v Plasích. Vogt vystudoval pražskou filozofickou fakultu, vstoupil do plaského cisterciáckého řádu a přijal řeholní jméno Mauritius.

Nemůže být však ani řeči o tom, že by se uzavřel v klášteře a oddal se meditacím. Mauritius Vogt hodně cestoval, pobýval například v klášteře v Tyrolích nebo na studiích v Itálii, působil u dvorů šlechtických rodů.

Jedním z důležitých pobytů byl zámek Manětín, kde i hojně komponoval, neboť se také věnoval intenzívně hudbě, jako varhaník, skladatel i jako vychovatel. Některé jeho skladby se zachovaly, ale jen málokdy se hrají a převážně ve výběru autorů západních Čech.

Zámek Manětín

Barokní krasavec, zámek Manětín, leží nedaleko kláštera v Plasích a také nedaleko Mariánské Týnice, klášterního proboštství. Tam Vogt trávil závěr svého života a v roce 1730 tam i zemřel. Pohřbený je však v Plasích.

"Rodem byl Němec, ale osudem Čech," říká o něm Irena Bukačová, překladatelka jeho děl z němčiny a z latiny a také ředitelka Muzea a galerie severního Plzeňska - Mariánské Týnice. Vogt byl sice německé národnosti a Evropa pro něj byla otevřena dokořán: on se ale rozhodl psát "u nás" a myslel tím Čechy a Moravu.

Ostatně jeho úspěšné dílo, které jako jediné z jeho tvorby vyšlo tiskem v roce 1712, se jmenuje Das jetzt lebende Königreich Böhmen. Jedná se o cestopis, v němž Vogt opěvuje vlastnosti Čechů a bohatství českého království. Například tvrdí, že v žádné jiné zemi není tolik nádherných kostelů jako v Čechách. Kromě toho knihu doprovází v pořadí čtvrtá celková mapa Čech, jejímž autorem je právě Vogt. Atraktivní jsou i veduty jednotlivých měst.

O hudbě i geologii

Cisterciácký řeholník napsal ještě pojednání o hudbě, pak kroniku kláštera Tilia plassensis (Lípa plaská) a potom dílo Bohemia et Moravia subterranea věnované podzemní říši zemí českých: tedy geologii, ale radoval by se z ní i mystik. V případě všech těchto děl se pracuje na překladech, cestopis se slavnou mapou by měl vyjít do konce tohoto roku, nejpozději v roce příštím.

O Mauritiovi Vogtovi se můžete dozvědět více v neděli 12. listopadu v rámci vysílání cyklu Českého rozhlasu Česko - země neznámá na regionálních stanicích Českého rozhlasu. (Více na adrese www.rozhlas.cz/regiony)

Související témata:

Výběr článků

Načítám