Přežijte v džungli i poušti. Jak uniknout na cestách z nebezpečných situací

Pokud se při cestách náhodou ztratíte na poušti, je samozřejmě tím nejzásadnějším voda. Neméně důležitý je ale úkryt — přes den by vás měl chránit před vysilujícím sluncem, v noci zase před chladem; koneckonců pro poušť jsou charakteristické velké teplotní rozdíly. Veškerý pohyb na poušti by měl být proto omezen na brzké ráno a večery, důležitá je pokrývka hlavy.

Bez jídla vydrží člověk tři týdny, bez vody ale nanejvýš tři dny. Podle příručky pro přežití Námořní pěchoty Spojených států amerických by měl člověk proto vynechat jídlo, pokud nemá dostatek vody. Tělo vodu využije na ochlazení, namísto na zpracování potravy. Jelikož voda teče z kopce dolů, nabízí se prozkoumat kaňony a údolí. A pusa by měla zůstat zavřená, při dýchání nosem uniká méně vody.

Pokud je problém s vodou vyřešen, můžete se zabývat jídlem. Bezpečné je konzumovat ovoce z kaktusů, dobrým zdrojem proteinů jsou plazi a ještěrky. Obzvláště pak jejich ocasy.

Na druhé straně spektra stojí džungle. V ní o vodu pravděpodobně nouze nebude, ani o jídlo. Přestože deštné lesy pokrývají jen malé procento z celkové plochy Země, nachází se v nich polovina všech zvířecích či rostlinných druhů. Experti však nabádají k opatrnosti. Nejezte houby, lesklé listy, raději ani bobule.

Dalším doporučením je, že pokud se ztratíte v džungli, jděte jedním směrem a udržujte si povědomí také o záchytných bodech za vámi. V deštném lese se můžete totiž zatoulat raz dva.

Ke zdroji vody vás mohou zavést stopy zvířat, ale je důležité být obezřetný, džungli neobývají jen roztomilí papoušci a opičky. U velké vodní plochy také máte větší šanci, že vás zahlédne záchranné letadlo, to v neprostupné džungli je šance nulová.

Pít se doporučuje dešťová voda sebraná z listů, případně z nějakého potůčku. V takovém případě je lepší vodu nejprve převařit, tedy pokud si zvládnete rozdělat oheň a máte s čím.

Extrémním teplotám se nemusíte vystavit pouze na poušti, ale také v chladných krajinách — a to nejen v Antarktidě. Přestože při velkých mrazech se nebudete cítit žízniví, podle odborníků je důležité zůstat hydratován, aby se mohla v těle zahřívat krev. Nejdůležitější je si chránit hlavu, krk a končetiny — kůže je na těchto místech nejtenčí, krev jí protéká navíc velmi blízko u povrchu, takže ztráta tepla může být velmi rychlá.

Velmi důležité je jíst kalorická jídla s množstvím tuku. Naopak není doporučeno konzumovat sníh, protože může obsahovat škodlivé bakterie a způsobit podchlazení, protože tělo ochlazuje zevnitř. Pokud potřebujete zdroj vody a máte, jak rozdělat oheň, sníh nechte nejprve rozpustit.

Co se týče ledu, na něj je třeba brát velký zřetel. Vždy je důležité koukat, kam šlapete. Nejbezpečnější je úplně bílý led, šedý je čerstvý, ale dokáže také něco unést. Pokud je však led černý, úplně se mu vyhněte.

Podle některých byste při zemětřesení měli stát ve dveřích. Příručka Lonely Planet pro přežití ovšem uvádí, že takhle by vás mohly trefit houpající se dveře. Ve zkratce je při zemětřesení nejlepší, když jste daleko od všeho, co by na vás mohlo spadnout. Ale pokud jste v domě, nevybíhejte ven — klekněte si na čtyři a schovejte se pod nejbytelnější kus nábytku, který máte. A držte se ho.

U moře po zemětřesení, které přesáhne 6,5 Richterovy škály, často přichází tsunami. Podle Lonely Planet dokáže být vlna tak rychlá jako letadlo. Pokud dojde k zemětřesení, zkuste se po jeho odeznění dostat nejvýše, jak můžete. Nejlépe na nějaký kopec nebo vysoký a silný strom. Připravte se také na více vln, tsunami málokdy přijde jen jednou, napodruhé bývá navíc silnější. I když odezní, odborníci doporučují na místě ještě nějakou chvíli setrvat.