Přestaňte si vozit blbosti aneb Tipy na nejlepší suvenýry ze světa

Pokud jste už v Portugalsku popili nějakou tu číši, asi se s námi shodnete, že vína z této jihoevropské země patří k těm nejlepším na světě. Nebudeme vám tu dělat nijaké našeptávače, protože láhev vína, které vám chutná, si jistě zvládnete vybrat sami. A protože vyhlášené sladké koláčky pastéis de nata nejsou zrovna nejšťastnějším artiklem pro převoz, zkusme se poohlédnout po něčem inovativnějším. Cesty v okolí malebného městečka Alcácer do Sal jsou lemované piniovými háji, a tak když sem dorazíte na podzim, můžete vybírat z široké škály nejrůznějších piniových delikates. Vyjma samotných oříšků, které vám nadělají parádu v rizotu či pestu, si nenechte ujít ty naložené v medu či cukrových plátech.

A stejně jako Češi chodí na jedno, Portugalci chodí na jednu. Skleničku třešňového likéru zvaného ginja, potažmo lahev s sebou, by neměl vynechat žádný plnoletý turista. A pokud jste zavítali do tak trochu exotičtějšího Portugalska, tedy na věčně zelený ostrov Madeira, vyplňte veškeré volné místo v zavazadlech čerstvou mučenkou ze zdejších trhů. Jste-li z teplejšího kraje, přibalte i pytlík semínek. A jestli máte rádi výzvy, zkuste protáhnout na palubu letadla vyjma příručního zavazadla také svazek exotických květin. Na Madeiře jich seženete habaděj a často za symbolické ceny.

Když se řekne Švýcarsko, vybaví se vám kromě hornaté krajiny s křišťálově čistými jezery a kouzelnými vesničkami nejspíš hodinky a čokoláda. Ale protože většina turistů nedělá túry po klenotnictvích a sladkou pochoutku ve tvaru hory Matterhorn můžete koupit i v českých supermarketech, zaměřte se na produkty, které hojně využívají Švýcaři.

„Přála bych si být kráva a žít ve Švýcarsku,“ prohodila na treku v údolí Engadin místní průvodkyně. Krávy tu kromě úžasných výhledů a čistého horského vzduchu mají vždy čerstvou bylinkovou pastvu, a proto prý zdejší sýry, smetana a jogurty chutnají tak skvěle. Stejně záviděníhodných podmínek pro život si zde užívají i huňatí svišti, do toho by se ale chtěl převtělit málokdo. Obzvláště během lovecké sezóny zajišťující kontrolu populace. Ze svištího tukového polštáře se vyrábí hydratační kosmetika a olej je prý skvělým lékem na bolesti kloubů. Třeba zrovna po túře švýcarským národním parkem, která dá zabrat, přijde vhod.

Prosluněnou zemi plnou typické pohody zvané kefi tvoří jih balkánského poloostrova a více než tři tisíce ostrovů. Každý je samozřejmě trochu jiný, ale národní produkty najdete všude. Zkuste to letos pojmout trochu jinak. Olivami a olejem z nich se nacpěte v podobě oblíbeného řeckého salátu v lákavých tavernách a zamlžené ouzo s ledovou vodou si vychutnejte na balkóně při západu slunce. Jistě dokážete být při výběru suvenýrů kreativnější.

Řecko je totiž dosud neprofláknutou Mekkou módy. Dokonce i na ostrovech bez jediného supermarketu najdete butiky s lákavými kousky. Vyrazíte-li do hlavního města Korfu nebo Santorini, budete mít problém odtrhnout se od výloh a dostat se na některou z vyhlášených pláží, kterými je Řecko proslulé. Hlavním artiklem jsou šaty na všechny příležitosti. A pokaždé, když si zvolený model po návratu oblečete, znovu se vám vybaví vůně moře a rozkvetlých bugenvileí. Aby se partneři, manželé, otcové, synové a kamarádi nenudili, zatímco budete vybírat ty pravé, můžou se poohlédnout po vynikajícím tymiánovém medu.

Chorvatsko je stále jakousi ikonickou destinací pro obrovské množství Čechů a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo v blízkých letech změnit. Tradice je tradice. Udeří červenec a několik malých měst se přemístí k Jadranu společně s hektolitry plzeňského piva a tunami čerstvě napečených řízků. Suvenýry si z dovolené v Chorvatsku paradoxně mnoho lidí nevozí. Tedy vyjma ohlazených kamínků a škeblí, což se jen tak mimochodem trestá vysokými pokutami. Nahodile si někdo přiveze tu typický sýr, jindy olivový olej či stříbrný náramek, když se ovíněný manžel trochu plácne přes kapsu.

I z Chorvatska si ale lze vyjma drahých nesmyslů z obchůdků u pláží přivézt něco, co vám neskutečně voňavým způsobem připomene vaši uplynulou dovolenou. Ač lidé často jezdívají za fialovými lány levandule do francouzské Provence, skutečnost je taková, že i pro Chorvatsko je tato rostlina poměrně významnou komoditou. Ač už lány levandule na Hvaru nejsou tak rozlehlé jako dříve, přijet sem koncem června má své kouzlo. A navíc tu mají každoroční levandulový festival, kdy můžete ochutnat levandulovou zmrzlinu či levandulový chléb. A samozřejmě, prodávají tu i velmi aromatický levandulový olej.

Skotsko je země pro pořádné chlapy, a ač spadá pod Velkou Británii, pravá nátura této země je hodně jiná. Místní si nelámou hlavu s nějakými dietami. Především na vesnicích všichni stále ještě fyzicky dřou a následně si neodepřou pořádné syté jídlo. A vzhledem k tomu, že je obvykle sychravo a deštivo, nejdou pro sklenku tvrdého alkoholu zrovna daleko.

V Edinburghu asi neodoláte tomu pořídit si nějakou kašmírovou šálu s typickým vzorem, ale přivezte si raději láhev whisky, ginu nebo sladký karamelový fudge pro smutné podzimní večery. Z lahví vyberte pokud možno nějakou speciální edici, která se prodává jen na místě, protože běžné lahve už dnes seženete i v ČR a povětšinou i levněji než na místě.

Z Norska si toho kromě parádních vzpomínek nejspíš moc nepřivezete. Dost možná budete muset naopak rozprodat část majetku, pokud se v krásné severské zemi budete chtít zdržet déle než pár dnů. Ve fjordy proslulé krajině vládne vysoký životní standard a ještě vyšší ceny. Proto také značná část cestovatelů vyráží na dlouhou cestu vlastním autem nacpaným zásobami a baťůžkáři pěchují zavazadla alespoň instantními nudlemi.

Jako suvenýr jsme si přivezli jen balíček karet, které za romantických deštivých večerů v dřevěné chatičce nedaleko fjordů přišly vhod. A po návratu toužebně očekávali další výplatu.

Zapomeňte na pestrobarevné plyšové velbloudy z obchodních center, kteří už stejně nejsou pro emiráty příliš typičtí, a vyrazte na místní trhy. Na takzvaných soucích na vás stále čekají zákoutí jako z tisíce a jedné noci a nad nabízenými surovinami vám bude přecházet zrak. Třeba návštěva dubajského souku s kořením nejspíš hodně zatíží vaše zavazadla, ale zase o něco odlehčí peněžence. Ne že by ceny byly přemrštěné, navíc jsme na arabském trhu, takže kdo smlouvá, šetří. Ale nebudete vědět, co vybrat dřív.

Každopádně si nenechte ujít íránské pistácie, chuťově tolik odlišné od těch, co jsou k sehnání u nás. Zaručujeme, že se po nich utlučete. Seženete zde i aromatický šafrán, tradiční čokolády maskované jako kamínky a všemožné léčebné vychytávky. Třeba zázračně fungující přírodní léky na bolest v krku nebo zářivé krystaly kamence, které zastavují krvácení po holení.

Přijeli jste do země faraonů? Tak se rozlučte s myšlenkou, že si přivezete nějaký pořádný suvenýr, aniž byste opustili hotelový resort. Kdo si alespoň jednou nepřivezl domů papyrus z banánových slupek, asi neuvěří. Přitom stačí tak málo, vyrazit alespoň na trhy v letovisku či ideálně popustit uzdu nákupní horečce v ulicích Luxoru. V nejbližším okolí turistických bodů sice povětšinou narazíte pouze na předražené cetky, ale obvykle stačí popojít jen o pár set metrů dále a vejít do obchodů, kde nakupují i místní.

Vyjma koření a až překvapivě dobrých čajů si můžete přivézt například esenciální oleje nebo drobné kovotepecké výrobky, po kterých se u nás už slehla zem. Pokud jste fanoušky vyfukování kouře, kvalitní vodní dýmky zde seženete i několikrát levněji než v Česku.

Vzhledem k tomu, že tyrkysové vody okolo Réunionu brázdí krvelační žraloci, budete mít na výběr suvenýrů více času než v jiných přímořských lokalitách. Jednotlivé treky po zeleném ostrově tak můžete spojit s návštěvou vanilkových plantáží, které jsou zde tolik typické. Nečekejte však, že nakoupíte kvalitní vanilku za pár šupů. Ceny jsou tu podobné jako jinde na světě, máte však záruku té největší čerstvosti a téměř nepřeberný výběr velikostí lusků. Ty největší a nejkvalitnější si pak odvezete ve skleněných nádobkách, aby snad náhodou drahocenný lusk nepozbyl své exkluzivní aroma. A mimochodem, vanilkové lusky tu velmi rádi vkládají i do dalšího veleoblíbeného produktu – třtinového rumu.

Do lahví s hnědou tekutinou si snad všichni místní nakládají nejrůznější ovoce a koření. Doslova co zahrada dala. Když se ubytujete u místních a budete jim sympatičtí, máte velkou šanci, že ochutnáte rum s příchutěmi zázvoru, liči, kávy, citrusů, ananasu nebo guavy. Pokud nejste přátelští, nevěšte hlavu. Seženete je i v obchodě. S obdobnými produkty se setkáte i na nedalekém Mauriciu, který je sice koupací, ale zase není tak zajímavý.

Neklidná politická situace v zemi v současnosti turismu nepřeje, a nezbývá než doufat, že nepokoje se brzy uklidní a Nikaragua zase bude tou zemí jako před rokem. Přátelskou, levnou a neuvěřitelně zajímavou. Jedním z nejlepších produktů, který zde můžete ochutnat, je káva. Věřte, že to, co najdete v nenápadném pytlíku se směšně nízkou cenovkou v zaprášené polici supermarketu v periferní části města, bude násobně lepší než drahá káva z vyhlášených franšíz zvučných jmen.

Nejen děti pak potěší typické ručně malované keramické píšťalky ve tvaru ptáčků. Hýří barvami a koupit je můžete od pouličních prodejců třeba ve stejně pestrobarevných koloniálních městech Granadě a Leónu. Tak snad už třeba příští rok...

Podobně skvělou kávu jako v Nikaragui najdete i v sousední Kostarice. Švýcarskem Střední Ameriky ale není země nazývána náhodou, a tak za ni i pořádně zaplatíte. Skutečným pokladem země je kromě nedotčené přírody a diverzity živočišných druhů hlavně čokoláda. Je skvělá ve všech podobách i skupenstvích. Nejčastěji ji sežene obalenou kolem exotického ovoce nebo kávových zrnek. Což je kombinace, které se jen tak něco nevyrovná.

Pokud vás už nějaká shoda okolností zavála do této nepříliš známé středoamerické země, vězte, že pokud si odtud chcete přivézt něco typického, možností není zas až tolik. A když nezatoužíte po typickém korálkovém náramku či řetízku ve žluto-černých barvách symbolizujících Garifuny, hudebně velmi nadané potomky afrických otroků, nezbývá než doufat, že máte opravdu rádi pálivé.

Nedaleko města Dangriga se totiž ukrývá jedna z nejznámějších výroben pálivých omáček na světě. Stojí za ní čiperná důchodkyně Marie Sharps, která zde už dlouhé roky vaří pikantní omáčky ze zdejších chilli papriček a chutného exotického ovoce. Koupit je můžete v menších i větších lahvičkách, ale sehnat se dá i třílitrový kanystr. Až na jeho neskladnost budete cestou domů nadávat, my jsme vám to neporadili…

Nákupy v Kambodži jsou velmi zábavné, protože pokud zrovna nenakupujete na hlavní ulici města Siem Reap ležícího u chrámů Angkoru, jsou ceny podobně jako na většině míst jihovýchodní Asie úsměvně nízké.

Po předchozích zkušenostech jsem vynechal nákupy koření. Naopak jsem si ve velkém koupil zdejší přírodní repelent, který na cestách často používám i místo nějaké té voňavky. Poměrně levně zde seženete třeba i sušené mango či kokosové karamelky, za které by každé dítě v okruhu dvou kilometrů metalo přemety. Pro učitele tělocviku tedy jasná volba.