Článek
Ačkoli si na významnou cestu dnes už málokdo vzpomene, ve své době se o ni zajímal všechen tisk. Pouť dvou Čechů dokonce inspirovala slavné cestovatele Hanzelku se Zikmundem v jejich cestě napříč Afrikou.
Na svou pouť se Procházka s Kubiasem vydali z Prahy 25. dubna 1936 a do české metropole opětovně dorazili 1. srpna téhož roku. Plánování začalo ale už o půl roku dříve, v listopadu 1935.
Původním mým úmyslem bylo jeti přes Sibiř
Oba patřili k meziválečným světoběžníkům a první z nich motorismem žil od mládí, a také značku Škoda rád propagoval. K jeho prvním úspěchům patřilo zdolání Sněžky s vozem Škoda Popular. Po první světové válce odjel do Francie a krátce pobýval i v USA, kde pracoval právě v automobilovém průmyslu. Zpět do Evropy se vrátil až jako ředitel velkého koncernu.
Přes Moskvu až do Tokia, z Honolulu do New Yorku
Sám Procházka ve své knize Automobilem kolem světa přiznává, že jedním z hlavních inspiračních zdrojů byl i Jules Verne nebo biografické dílo Světem automobilem čili z Pekingu do Paříže za 60 dnů Luigiho Baziniho.
„Původním mým úmyslem bylo jeti přes Sibiř. Pracoval jsem na této myšlence velmi intensivně po řadu měsíců za velmi vlivné podpory,“ píše v úvodu své knihy Procházka. Nakonec se mu však podařilo napojit přímo na Moskvu, kde cestovatelům pomohli s detaily.
„V té době jsem začal také přemýšleti o možnosti cesty Mongolskem. Tehdy již bylo jisto, že mým spolujezdcem bude přítel Jindřich Kubias. Navštívili jsme společně čínskou legaci. Informace zde získané vypadaly přímo tragicky. Cesta vnitrem Číny nebude možná, to jsem vycítil již z prvého rozhovoru. To nejsou předválečné idylické poměry. Právě nedávno tam zmizel německý žurnalista zcela beze stopy, přímo na hranicích Mongolska,“ uvádí dál.
Cesta obou Čechů vedla tedy nejprve přes Moskvu, kam dorazili 29. dubna, dále přes Baku a Teherán, do Bombaje, Singapur, Hong Kong a odtud do Tokia, ve kterém zakotvili 26. května, tedy o měsíc později, co opustili Prahu.
Překonat Tichý oceán jim samozřejmě pomohl parník, se kterým krátce zakotvili v Honolulu a následně se vydali od západního pobřeží ze San Francisca na východ do New Yorku. Po přeplutí Atlantiku se 23. července ohlásili z Paříže a do Plzně dojeli poslední den v měsíci. A den následující zakončili cestu v Praze s třídenní rezervou, původně se počítalo se sto dny.