Článek
Odhady počtu lidí pohřbených na rozloze větší než padesát hektarů se často značně liší. Někde prameny uvádějí až dva milióny mrtvých.
Jisté je, že hřbitov začal vznikat v době, kdy Prahu zachvátila v roce 1680 morová epidemie a hřbitovy uvnitř města nestačily pojmout takové množství nebožtíků – vždyť během jediného týdne zemřelo někdy i více než třicet tisíc lidí.
Na pozemcích vsi Wolšany nechal staroměstský magistrát postavit i kapli zasvěcenou patronům proti moru: sv. Rochovi, sv. Šebestiánovi a sv. Rozálii. Tam také můžeme začít procházku po Olšanských hřbitovech.
Naučné tabulky návštěvníkům pomáhají v orientaci
Z kaple je dnes farní kostel, který stojí mimo zdi hřbitova, a hlavní oltář této barokní okrouhlé stavby s kopulí je až z roku 1879. Sejít se k němu dá od stanice metra Flora trasy A Jičínskou ulicí.
Návštěvník by na Olšanech neměl čekat klasický hřbitov. Má totiž svou zvláštní atmosféru, hroby v této nejstarší části u Olšanského náměstí už dávno nenavštěvují příbuzní, aby je očistili a položili na ně nové květiny.
Vše obrůstá břečťanem, občas se vynoří polorozpadlá honosná hrobka, smutní andělé už nemají pod nohama hroby, na které by jejich slzy mohly dopadnout. V orientaci pomáhají živým tabulky naučné stezky, které sem byly poprvé instalovány Římsko-katolickou farností u kostela sv. Prokopa na Žižkově v roce 2006.
Tabulky naučné stezky zobrazují fotografie náhrobků zajímavých osobností, které na hřbitově leží.foto: Právo/Miroslav Sova
Hned u vchodu z Jičínské ulice je také několik ukázek toho, co dovedli čeští umělci 18. století. Šlechta v té době totiž hojně mířila do Vídně, a jedině měšťané mohli dát našim umělcům možnost vydělat si.
Umění vystavené na náhrobcích
Jejich díly nezdobili svoje domy, ale objednávali si náhrobky, tzv. funerální plastiku. Sochař Josef Malínský je například autorem hrobu malíře Františka Tkadlíka, ředitele Umělecké akademie. Zajímavý náhrobek ukrytý v nice hřbitovní zdi má i bankéř Karel Anton Ballabene. Vytvořil ho Václav Prachner.
Kdo má rád novodobější umění, může zamířit do části hřbitova s pořadovým číslem VIII, kde je hrob rodiny Josefa Janouška. Podíleli se na něm sochař Jan Štursa a architekt Jan Kotěra. Mnoho cenných náhrobků nezaniklo i díky úsilí Klubu za starou Prahu, spolek pomáhal při jejich údržbě už od sedmdesátých let minulého století.
Hroby K. H. Borovského i Josefa Jungmana
Olšanský hřbitov je rozdělen na deset částí, čím nižší je její číslo, tím starší je hřbitov. První, nejstarší část již neexistuje, v té druhé je pohřben mimo jiné i básník a novinář Karel Havlíček Borovský. Pozorný čtenář desek naučné stezky objeví třeba i kříž připomínající prvního profesionálního učitele tělocviku v Čechách.
Jan Malypetr, někdy zvaný Malý Petr (1815–1899), založil v roce 1848 v Praze první vlastní tělocvičný ústav, kde vychoval i zakladatele Sokola Miroslava Tyrše. Malý Petr vymýšlel spolu s Erbenem a Čelakovským také české tělocvičné názvosloví.
První tělocvikář ale na Olšanech už neleží – příbuzní nechali později přenést jeho rakev do rodinného hrobu na vyšehradském hřbitově. Malého Petra připomíná už jen kříž.
Olšany jsou plné jmen, které známe z naší historie. Na třetím hřbitově je pochován buditel a jazykovědec Josef Jungmann, při hlavní cestě směrem na Vinohradskou třídu, kde je u východu stanice městské policie, leží velká láska Jana Nerudy, spisovatelka Karolína Světlá.
Jan Palach ve společnosti Jana Wericha
Náhrobek upoutá i svou relativní novostí – jedná se totiž o kopii, původní desku zničili vandalové. Na hřbitově s pořadovým číslem IX na chvíli našly svůj klid ostatky studenta Jana Palacha, v roce 1973 putovaly na nátlak státní moci do Palachova rodiště ve Všetatech, aby se na svoje místo v Praze vrátily v roce 1990.
Na prvním obecním hřbitově jsou zase hroby mužů, kteří zakládali Osvobozené divadlo – Jana Wericha, Jiřího Voskovce i Jaroslava Ježka. Spisovatel Franz Kafka, který tak skvěle zachytil absurditu světa i magičnost Prahy ve svých dílech, leží na novém židovském hřbitově.
