Pražská Královská zahrada už kvete

Základ zelené části desátého ročníku oblíbené akce tvoří cibuloviny rychlené v nedaleké Lumbeho zahradě. „Máme tu 44 odrůd tulipánů nebo 27 odrůd narcisů. Většina jich je před skleníkem, aby dlouho vydržely,“ líčil Novinkám vedoucí Královské zahrady Michal Břicháček.

„Petrklíče, amarylis, drobnější cibuloviny. Za námi ukázka pokojových květin, orchideje, klívie,“ popisoval exponáty na začátku prohlídkové trasy. Mezi nimi létají včely, čmeláci i motýli. A skleníkem se nese zvláštní zvuk. Některé rostliny totiž umělci opatřili diodami, aby lidem zprostředkovali, jak dýchají. „Bílá kala, kterou jsme ještě nikdy nevystavovali,“ upozornil Břicháček na další květináč. Do druhé části pak zahradníci umístili třeba i myrtu s malými temně fialovými plody.

Břicháček na Hradě pracuje sedmnáct let. Stát se zahradníkem toužil už na základní škole. „Bylo to moje vysněné povolání poté, co jsem chtěl být popelářem a mašinfírou. Od 4. třídy jsem kreslil skleníky. Dělám, co mě baví,“ usmíval se muž, jenž se čtyřmi kolegy pečuje o Královskou zahradu a nedávno zpřístupněnou Fíkovnu nad Jelením příkopem a pod Královským letohrádkem, kde rostou desítky fíkovníků.

„Práci máme nonstop, i když si někdo myslí, že zahradník přes zimu spí zimním spánkem,“ popsal s úsměvem. Areál má rozlohu 3,2 hektaru a z drtivé většiny v něm rostou opadavé stromy, které musejí likvidovat.

„Takový platan nebo červenolistý buk shazují až do jara, v červnu není problém najít nějaké zapadlé platanové listí, protože se nerozloží ani neodlétne.“ Listopad se nese ve znamení instalace nekonečných metrů vánočních girland. S lednem už přichází na řadu průřez keřů, aktuálně, ještě než začnou výsadby, zahradníky zaměstnalo tvarování letitých kaštanů.

Za nejhezčí období považuje Břicháček půlku května, kdy vykvetou rododendrony, azalky a ornamentální výsadby tulipánů, které se tu pěstují od 16. století. Zahrada byla prvním místem v Čechách, kde se tato jarní cibulovina objevila. „Královská zahrada bez tulipánů je nepředstavitelná věc,“ podotkl.

Na otázku, jaká je jeho oblíbená květina, bez zaváhání odpovídá, že má rád buk. „Moje parketa je spíš sadovnictví a dendrologie, případně zahradní architektura. A tahle metasekvoj čínská patří k mým nejoblíbenějším stromům tady,“ ukázal na vzrostlou dřevinu nedaleko skleníku.

„Je to botanický unikát, nádherná solitéra, zřejmě nejstarší exemplář v Česku,“ popsal strom. Jeho stáří se odhaduje na sedmdesát let. „Metasekvoj byla objevená někdy ve 40. letech minulého století v centrální Číně. Do té doby se považovala za vyhynulou zkamenělinu,“ připomněl s tím, že nikdo neví, jak bude vysoká. Ve své domovině dorůstá až sto metrů.

„Tahle má tak 40-50 metrů,“ odhadoval Břicháček, který splňuje pořekadlo o kovářově kobyle. „Moje kytky doma jsou velká katastrofa a moje vlastní zahrada by potřebovala víc péče. Protože hodně energie vydám tady, na tu moji už nezbývá,“ přiznal.

Jeho velkým snem je, aby se Královská zahrada, kterou veřejnosti otevřel na Velikonoce v roce 1990 tehdejší prezident Václav Havel, dočkala rekonstrukce. Řadí se mezi nejstarší v Čechách, v roce 2034 oslaví pět set let. „Takže si myslím, že by si zasloužila oprášit do 21. století. Ty asfalty v historické zahradě nejsou nic moc, lampy hrůza,“ rozhlížel se kolem zahradník, který, když areál opustí poslední návštěvník, rád v klidu posedí a kochá se svým dílem.