Hlavní obsah

Pražská domovní znamení skrývají zajímavé příběhy

Labuť, lva nebo raka, ty všechny jsme potkali na vycházce po Hradčanech a Malé Straně. Zaměřili jsme se totiž na domovní znamení, ke kterým se leckdy vážou zajímavé historky. Navíc v těchto domech často bydlely slavné osobnosti, ať už to byl básník Jan Neruda nebo herec Josef Kemr.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Úvoz a domovní znamení se symboly spravedlnosti

Článek

„Domovní znamení dnes vnímáme jako ozdobný prvek. V době, kdy vznikala, v nich ovšem lidé viděli hlubokou symboliku,“ říká Marcela Smrčinová, průvodkyně organizace Prague City Tourism. „Některá znamení měla chránit dům a jeho majitele, proto byli na domech často vyobrazeni svatí. Jiná znamení sloužila jako reklama — když šil majitel boty, dal si nad dveře škrpál,“ tvrdí.

„Lidé, kteří neuměli číst a psát, se díky takovým domům dobře orientovali po městě. Tuto roli plnila domovní znamení až do očíslování domů za Marie Terezie v 18. století,“ dodává náš doprovod.

Dnes obyvatelé i návštěvníci Prahy využívají spíše moderní mapy a navigace, aby se dostali do cíle, domovní znamení tak často zůstávají nepovšimnuta. Jak dnes uvidíme, je to velká škoda.

Oblíbení lvi

Začínáme v části Hradčan zvané Pohořelec, kde domy sousedí s areálem Strahovského kláštera. Název této pražské části vychází z požárů, které tu řádily hned několikrát, třeba v roce 1541 při velkém požáru Hradčan a Malé Strany. „Co se dalo z poničených domů použít, to naši předkové ponechali,“ říká průvodkyně s tím, že místní budovy mají často gotické základy.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Domovní znamení zlatého pluhu

Renesance, baroko, klasicismus, to vše můžeme obdivovat často na jediné stavbě. My si dnes všímáme hlavně domovních znamení, zde nás zaujal zlatý pluh. „Musíme si uvědomit, že v minulosti odtud do přírody nebylo tak daleko jako dnes,“ usmívá se náš doprovod.

„Pluh byl jedním z posvátných symbolů, uctívaným, protože zlepšoval kvalitu půdy,“ vysvětluje průvodkyně. „Pokud byl majitel domu vlastenec, mohl tímto znamením odkazovat i na Přemysla Oráče, mytického zakladatele rodu Přemyslovců,“ nabízí další vysvětlení.

Pražské Vinohrady: I ve světovém měřítku stále dobrá adresa

Cestování

Hned na vedlejším domě si všímáme domovního znamení tří lvíčků. „Lev byl oblíbený český symbol. Tento dům se opravdu už několik staletí jmenuje U Tří lvů, domovní znamení v této podobě je ovšem současné,“ přibližuje průvodkyně. Na vedlejším domě už je opět znamení historické. „Hvězdy jsou symbolem naděje a světla,“ doplňuje Marcela Smrčinová.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Domovní znamení tří lvů na Pohořelci vzniklo v současnosti.

Hotel z domu pro chudé

Zastavujeme se před stavbou, která sice žádné domovní znamení nenese, ale průvodkyně k ní má zajímavou historku. „Vypadá jako kostel a skutečně ji provozoval klášter na Strahově. Sloužila nejdříve starým a nemocným členům řádu, poté zde fungoval zaopatřovací ústav. Tady bydleli ti nejchudší z nejchudších, dnes je zde ironií osudu luxusní hotel pro náročnou klientelu,“ usmívá se průvodkyně.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Dříve dům pro chudé, dnes hotel

Pokračujeme ulicí Úvoz, kde se nejdříve zastavujeme před „kouskem Švédska v Česku“. „Sídlí zde budova švédského velvyslanectví. Všimněte si pamětní desky – v této budově žila od roku 1928 až do své smrti automobilová závodnice Eliška Junková,“ dozvídáme se.

V této ulici jsou také jedny slavné schody. „Můžete si je pamatovat z filmu Adéla ještě nevečeřela,“ říká nám k dlouhému úzkému schodišti průvodkyně.

Zajímavost má také k budově s domovním znamením v podobě uzlu. „Dříve patřil Strahovskému klášteru, lisovalo se zde víno. Později dům zakoupil architekt Karel Filsak, spoluautor pražského hotelu Intercontinental nebo terminálu T1 letiště v Ruzyni,“ říká náš doprovod. Domovní znamení mu vytvořil sochař Josef Klimeš. „Uzel má symbolizovat pevnost vztahů, rodinných i přátelských,“ zjišťujeme.

Jedno vedle druhého

Téměř u každého domu bychom se mohli zastavit a prozkoumat jeho znamení. V domě U Vinného hroznu býval šenk. Budovu U Kamenného sloupu zase obýval sochař, který si znamení sloupu sám vytvořil. „V tomto domě mimochodem bydlely na začátku 20. století sestry Kalašovy, významné intelektuálky, a také fotograf Josef Sudek,“ říká k tomu průvodkyně.

Pražské rezidence českých panovníků. Ne vždy vládli z Pražského hradu

Tipy na výlety

O kousek dále si prohlížíme ochranné znamení, náboženský výjev s Pannou Marií a Ježíškem. „Takto ztvárněné jsem je jinde neviděla. Všimněte si, že Ježíšek má v ruce váhy a jeden andělíček má zavázané oči a v ruce meč. To jsou symboly spravedlnosti,“ popisuje náš doprovod.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Hvězdy jsou symbolem světla a naděje.

„Ne vždy lidé přijali domovní znamení tak, jak je autor zamýšlel,“ dozvídáme se před dalším domem ve stejné ulici. „Tady by se mohlo říkat třeba U Svatého obrázku, Pražané si ovšem všímali spíše květin ztvárněných pod samotným obrazem. Domu se tak dodnes říká U Tří růží,“ vysvětluje Marcela Smrčinová.

Labuť pomáhala ve snu

Z Úvozu pokračujeme dále Nerudovou ulicí, úsměvná historka nás čeká před domem U Bílé labutě. „V sedmnáctém století budovu vlastnili bohatí kupci. Hlava rodiny prý měla takový strach o majetek, že neustále přemísťovala truhlu se zlaťáky. Jenže otec jednoho dne zemřel a potomci nevěděli, kde se truhla nachází,“ vypráví průvodkyně Smrčinová.

„Jednomu z nich se ve snu zjevila labuť a odkráčela k peci v kuchyni. Když se dotyčný probudil ze sna, přišel k tomuto místu a pod podlahou tam truhlu opravdu našel. Jako poděkování pak nechal na domě labuť zvěčnit,“ dozvídáme se.

Slavný je dům U Dvou slunců, na němž pamětní deska uvádí: Zde žil a svoji literární činnost započal Jan Neruda. „Tvůrci domovních znamení, takzvaní štítaři, své výtvory tvořili také pomocí forem. Proto mají slunce na pražských domech často zcela totožný výraz,“ uvádí průvodkyně.

Foto: Petr Hloušek, Právo

V tomto domě žil a tvořil básník Jan Neruda.

Na další budově si všímáme raka, kterého můžeme číst i jako symbol zpátečnictví, na jiné zase vidíme lva držícího pohár, zde v minulosti působili zlatníci. „Netradiční je domovní znamení bílé řepy. V tomto domě bydlel herec Josef Kemr. Sama si pamatuji, když jsem tudy prováděla turisty a na ulici ještě stál jeho trabant s cedulí a nápisem: Prosím neodtahovat, auto Josefa Kemra,“ směje se Marcela Smrčinová.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Znamení bílé řepy

Od podkovy k housličkám

Naší další zastávkou je dům U Zlaté podkovy. „Název vznikl daleko dříve, než se na budově objevil výjev svatého Václava na koni. Aby umělec na svém obraze zdůraznil i onu zlatou podkovu, musel běloušovi vykloubit přední nohu,“ komentuje to průvodkyně.

Možná nejslavnější domovní znamení v Nerudově ulici jsme si nechali na závěr. V této budově žil výrobce hudebních nástrojů Leonard Pradter. „K němu nastoupil v 17. století houslař Tomáš Edlinger, a když majitel obchodu zemřel, ujal se Edlinger nejen živnosti, ale také vdovy. Spolu pak měli syna, dalšího houslaře,“ vypráví náš doprovod. Právě Edlingerové si také na dům nechali zvěčnit znamení tří housliček.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Dům U Tří housliček

Vedle těchto příběhů si z dnešní vycházky odnášíme i důležitý poznatek — vyplatí se pohledem pátrat po domovních znameních, často skrývají zajímavé příběhy.

Program dalších procházek Prahou najdete na stránkách prazskevychazky.cz.

Prahou po stopách kubismu aneb Kde si dáte hranatý věneček

Cestování

Výběr článků

Načítám