Pravidelný servis lyží je nutnost pro každého lyžaře. Může zachránit dovolenou

Zima je za dveřmi a je potřeba nejen vybalit zimní oblečení zpod postele, ale také připravit své lyže před prvním lyžováním, a to ideálně dobrým servisem. Nemusíte mít strach, servis lyží není zdaleka tak náročný nebo finančně nákladný jako servis auta a v zásadě se u lyží servisují dvě hlavní části, kterými jsou skluznice a hrany.

I kdybyste za celou zimu vyrazili jen na jeden lyžařský víkend, je potřeba lyže „oservisovat“ před ním i po něm. Všeobecně existují tři druhy servisu.

Základní variantou je tzv. malý servis, v rámci kterého se brousí hrany lyží a ošetřuje skluznice. Ze skluznice je jednak potřeba dostat případný starý vosk nebo jiné nečistoty, které se na skluznici nalepí nejen kvůli náporu prachu ve sklepě, ale také při samotném lyžování, a následně se navoskují novým voskem, který slouží nejen k tomu, aby vám lyže na sněhu dobře jely a nelepil se na skluznici zespoda sníh, ale také slouží k základní ochraně například před rýhami od drobných zmrazků nebo kamínků.

Další variantou je velký servis, který zahrnuje vše výše uvedené plus opravu hlubokých rýh ve skluznici, kterou způsobí většinou kamínky nebo zmrazky na sjezdovce.

Dnes už se toho dá na lyži opravit opravdu hodně, kromě klasických rýh ve skluznici od kamínků vám v servisu dokážou i 100% nahradit skluznici nebo vyměnit hranu, pokud se vám stane, že ji vytrhnete.

Třetí variantou je závodní servis, který kromě nabroušení hran a opravy skluznice zahrnuje i tzv. závodní strukturu, kterou si zjednodušeně můžeme představit jako dezén u pneumatiky. Účelem struktury je odvod vody ze skluznice, aby měla lyže lepší skluz.

Ačkoli je závodní servis samozřejmostí hlavně pro lyžaře závodníky, není výjimkou, že si závodní strukturu nechávají dělat také sportovní lyžaři, kteří chtějí z kopce ještě rychlejší sklouznutí.

Možná už jste se setkali v servisu s tím, že se vás servisák zeptal: „Na kolik chcete nabrousit hrany?“ nebo „Jaký dáme úhel na hranách?“. I když nejde o parametr, který by měl znát každý lyžař, který jen jednou za rok vyrazí na hory, může být leckdy zásadní pro ovladatelnost lyží.

Úhel nabroušení hran totiž mimo jiné ovlivní, jak snadno se vám budou lyže dostávat na hrany, respektive ovládat v oblouku. Tedy je rovněž stěžejní, zda je na hrany vůbec pokládat chcete, nebo preferujete „starý dobrý smýkaný oblouk“.

Nejčastěji broušené úhly jsou 87, 88 nebo 89, přičemž pro průměrného lyžaře se používá většinou úhel 88 stupňů. Snowboardistům, freeriderům, skialpinistům či právě milovníkům smýkaného oblouku se doporučuje „tupější“ úhel 89 stupňů, naopak u zdatnějších lyžařů, kteří dokážou oblouky vykrajovat čistě po hranách, se nechá hrana nabrousit i na úhel 87. 

Není radno se v tomto směru přeceňovat, protože čím menší číslo, respektive úhel, tím je potřeba vynaložit větší sílu na postavení lyží na hrany a potažmo zatočení.

Tento úhel je pak důležitý také v případě, že si od někoho kupujete již ježděné, a tedy servisované lyže. Úhel hran se u nich mohl brousit na hodnotu, která vám vůbec nemusí vyhovovat, a můžete mít pocit, že lyže „špatně zatáčejí“.

V tomto případě se nebojte v servisu poradit, sdělit svoje lyžařské schopnosti a lyže se nechají přebrousit na úhel, který vám bude sedět.

Kromě tohoto bočního úhlu se dále řeší také tzv. podbrus, tedy broušení hran odspodu. Většinou se brousí od 0,5 do 1,5 stupně, přičemž rekreační lyžaři se budou spíš blížit k jednomu stupni, zatímco světoví lyžaři brousí na slalomových lyžích i 0,3 stupně.

Ještě jednou specialitkou je radiální tuning hran, kdy vám v servisu nabrousí jiný úhel pod botou a jiný na špičce a patě lyže.

Ačkoli existují i domácí brusky hran, nedoporučuji brousit si lyže doma, protože správný úhel se velmi těžce trefuje, pokud tedy nejste Miloš Machytka (bývalý servisman Ester Ledecké, momentálně působící v týmu světové lyžařky Kathariny Liensbergerové).

Z hlediska přesnosti je vhodné využívat servisní stroje, které jsou maximálně přesné, a tak vezmou jen minimum ze skluznice, prodlouží se i životnost lyže.

Tím se ovšem dostáváme k opačnému extrému, kterým je příliš častý servis. Každé broušení hrany vám totiž „sebere“ 0,066 mm materiálu, přičemž z výroby máte k dispozici 1 mm skluznice, takže pokud servisujete třikrát do sezony, vydrží vám hrana lyže cca pět let.

Pokud to shrneme, lyže berte do servisu nejen poté, co poškodíte skluznici, ale i před lyžařskou dovolenou, aby vám v servisu zkoukli hrany, jestli nejsou tupé, a aby vám je případně namazali podle sněhových podmínek, které se na dovolené předpokládají.

Mimo to prodloužíte životnost vašich lyží také posezonním servisem, kdy vám lyže tzv. zakonzervují, tedy zazimují, aby vám nezrezly a byly „fit“, až je po několika měsících ze sklepa opět vytáhnete.

Pokud nestihnete lyže hodit do servisu před dovolenou, je už standardem, že malý i velký lyžařský servis nabízejí přímo v lyžařských areálech - jak zahraničních, tak i tuzemských.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Skiservisy