Článek
První lidská aktivita v oblasti se datuje do druhého až prvního století před naším letopočtem. Samotná výstavba celkem 92 umělých ostrůvků, propojených kanály, měla ovšem začít až mnohem později, konkrétně v 8. či 9. století, a stavby, z nichž jsou dnes jen ruiny, ještě za další tři až čtyři století. Je to zhruba stejná doba, ve které začala výstavba pařížské katedrály Notre Dame nebo kambodžského chrámu Angkor Wat, píše server Oddity Central.
Stavby jsou postavené z čedičových bloků.
Technologie ve Francii byla ale tehdy poněkud vyspělejší než na odlehlém ostrově, který je dnes součástí Federativních států Mikronésie. Archeology proto fascinuje, jak mohli tehdejší konstruktéři přesunout tak obrovské kameny, ze kterých jsou budovy postavené, z jedné strany ostrova na druhou jen s použitím primitivních nástrojů. Záhadou je ale i samotná poloha Nan Madolu.
Místní věří legendám
„Proč by někdo stavěl město uprostřed oceánu? Proč zde, tak daleko od jakékoli známé civilizace?“ ptal se archeolog Patrick Hunt v pořadu televizní stanice Science Channel. Hlavu si lámou i další badatelé, kteří se pozastavují i nad jistou pravidelností samotných ostrovů.
Na řadu pak přicházejí i nejrůznější konspirační teorie o tom, zda Nan Madol vůbec vybudoval člověk. Schopnost přesunout tunové čedičové bloky se zdá být totiž nadpozemská. V této souvislosti se mluví i o přítomnosti mimozemšťanů.
Tam, kde selhává věda, přicházejí na řadu mýty a legendy. Podle jedné bylo město vybudováno dvěma bratry kouzelníky, kteří se jmenovali Olisihpa a Olosopha. Ti hledali místo, kde by mohli vybudovat oltář k uctění dávného boha zemědělství zvaného Nahnisohn Sahpw. Provedli rituál, pomocí kterého přemístili tunové čedičové bloky a zformovali Nan Madol. Druhý z bratří se pak měl stát prvním vládcem dynastie, která městu vládla. Mnoho obyvatel ostrova této verzi dodnes věří.
Ročně navštíví ruiny města jen kolem 1000 turistů.
Jistá civilizace měla Nan Madol skutečně za svou metropoli. Jednalo se o Saudeleurskou dynastii, která na ostrově vládla zhruba do 17. století. Město mělo být obřadním a posvátným místem, panovník odsud měl navíc přehled naprosto o všem, uvádí Oddity Central.
Nesčetné záhady nakonec zapříčiňují, že se na Nan Madol nabalují nejrůznější příběhy plné duchů a strašidel, která mají případně odradit nezvané hosty. To ovšem není nijak těžká úloha. Vzhledem ke složité dostupnosti Mikronésie navštíví prastaré město pouhých 1000 turistů ročně. A to i přesto, že je Nan Madol od minulého roku na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Mnozí z příchozích jsou navíc lovci duchů nebo luštitelé záhad.