Článek
Australské hlavní město si prvenství připsalo zejména za zmiňovanou infrastrukturu. Server Uswitch vyzdvihuje, že se lidé v Canbeře dostanou takřka všude hromadnou dopravou. Mimo to tam dobře fungují sdílená auta, obyvatelé proto často cestují ve skupinách. Další plusové body nabrala Canberra u obnovitelných zdrojů energie, město z drtivé většiny spoléhá na tu solární a větrnou.
Za Canberrou následují Madrid, australské Brisbane, Dubaj, Kodaň a německá města Frankfurt a Hamburk.
Nejlepším místem na život během pandemie je Singapur. Česko jedno z nejhorších
Praze náleží zmiňovaná osmá příčka, server nicméně neupřesňuje, jaké přednosti české hlavní město má. Hodnotícími faktory však byly dostupná veřejná doprava, kvalita vzduchu či právě zdroje energie. Dá se tedy odvodit, že v tomto ohledu patří Praha podle uveřejněné studie mezi nejlepší metropole světa. Desítku pak uzavírají Abú Zabí a Curych.
Nejčistší vzduch na Novém Zélandu
Co se týče vzduchu, je na tom zdaleka nejlépe novozélandské hlavní město Wellington, které má na indexu znečištění skóre 13,66. Znamená to, že ze sta vzduchových částic jich je pouze 13,66 znečištěných. Nový Zéland se může pyšnit čistým vzduchem z několika důvodů — mimo jiné díky nižší hustotě zalidnění. Nemá ani tolik velkých továren, protože hlavními odvětvími jsou cestovní ruch, rybaření nebo zemědělství.
Naopak nejhorším světovým městem je z hlediska udržitelnosti saúdská Džidda. V hodnocení si vysloužila pouhých 71 bodů — oproti tomu má Canberra 427 a Praha 359. Na dalších místech jsou Nové Dillí, Ammán, Tchien-ťin, Sao Paulo, Nairobi, Káhira, Wuchan, Kanton a Macao.
Nairobi přitom studie vyzdvihuje, protože přes 90 procent jeho energie pochází z udržitelných zdrojů. Hodnocení keňského hlavního města však značně sráží špatná kvalita ovzduší a míra znečištění.
Turisté se do Austrálie nepodívají zřejmě až do poloviny příštího roku
