Prachatice zvou na oslavy soli nad zlato

Stezek, kudy přicházela do Čech sůl, bylo více. Ta nejstarší je doložená již od roku 1010 a vedla z bavorského Pasova přes hřeben Šumavy do Prachatic, kterým přinesla svého času bohatství a rozkvět. Proto se jí říká zlatá. Jenže zlaté časy skončily třicetiletou válkou. Prachatice se přidaly na stranu Fridricha Falckého, což se neodpouští, a nadto vítězní Habsburkové měli zájem dovážet do Čech sůl ze svých ložisek přes své území, a tak přeložili solný sklad do Budějovic.

Trasu původní solné stezky lze vysledovat dodnes; místy zůstaly vyježděné úvozy i místní názvy: Soumarský most, České Žleby. V historii soumaři chodili solnou stezku tři dny. Těm novodobým to prý z Pasova trvalo devět dnů. Pro poučení a pro ty, kdo nemají čas nebo síly pochodovat, nabízí Prachatické muzeum expozici s ukázkou převáženého zboží, bečky na sůl, soumarů, ale i číhajících lapků v životní velikosti a velmi zdařilý film. Slovem soumar se mimochodem původně neoznačoval kůň, ale ten, kdo ho vedl (Saumer x Saumerpferd). V češtině se to nějak spojilo.

Kdo má čas a chuť, může si projít kus solné Zlaté stezky i dnes. Přímo z Prachatic vede stejnojmenná naučná stezka směrem na Libínské sedlo, odtud pokračovala kolem hradu Hus (zřícenina) přes Volary, Soumarský most a České Žleby k česko-bavorské hranici na Mechovém potoce. Jedná se o krásnou trasu.

Pokračuje samozřejmě i na bavorské straně. Jen se nedejte zmást při hledání v nejnovějších mapách, protože „zlatých stezek“ je povícero. Do roka bude dokončen česko-bavorský projekt Zlatá stezka – Goldsteig, který jako „zlatou“ stezku nazývá celou trasu podél hřebene Šumavy, která pak navazuje na cyklostezku Železné opony.

Historická solná stezka z Prachatic tvoří jen jednu ze dvou hlavních tras; přiváděcích a propojovacích tras je pak celá řada. Projekt totiž zahrnuje 631 km značených cest v Čechách a 660 km v Bavorsku.

V pátek 29. 6. a v sobotu 30. 6. si prachatičtí obyvatelé i četní návštěvníci v rámci slavností Zlaté stezky užijí velkolepý mnohovrstevný program: především početný kostýmovaný průvod na Velké náměstí, kde proběhne tradiční historický ceremoniál, vrcholící příjezdem soumarů se solí, ochutnáním soli, ale i vína a vyhlášením zábavy a radovánek. Zazní soudobá i renesanční hudba, vystoupí taneční i šermířské historické skupiny, kejklíř a nebude chybět ani ohňová show.

Slavnostmi ožije nejen Velké náměstí, ale i Parkán, Štěpánčin park a pro děti je přichystaný program na celé odpoledne až do večera v parku Hospice.

Samozřejmostí budou i nejrůznější ukázky řemesel včetně prodejních stánků, občerstvení, gastronomických specialit či další drobné atrakce. Program pokračuje v sobotu od půl desáté. Kdo se v pátek nedostane k nejlepšímu místu na zhlédnutí kostýmovaného průvodu, bude mít možnost to dohonit. Jinak se program neopakuje, stejná jsou jen místa realizace.

Ceny vstupného, které platí na oba dny, zahrnují i návštěvu Prachatického muzea. Nejvýhodnější je koupit vstupenky předem v informačním centru (za 150 korun pro dospělého, děti do 10 let mají vstup zdarma a do 15 let platí 80 korun), akce platí do 27.6. Kdo přijde v kostýmu, má vstup zdarma.

V Prachaticích ale stojí za to pobýt i jindy než o slavnostech. Díky zachovaným historickým hradbám a nedostatku peněz na náročnou výstavbu zůstalo vnitřní město uchováno prakticky téměř přesně v podobě své největší slávy.

Zvenčí je sice obklopují paneláky a jiné „krásy“ staronové výstavby, ale historické centrum je skvost, jaký lze vidět málokde, nadto bez prodírání se davy turistů. Tedy kromě dnů slavností, kdy si návštěvníci více užívají zážitky než pohledy na architekturu.