Článek
V rybníku nebo přehradě žije kromě ryb ještě celá řada drobných organismů. Některé mohou člověku pořádně uškodit. Proto když se jdeme koupat, měli bychom si všímat čistoty vody.
„Drobným, volně ve vodě se vznášejícím organismům se říká plankton. Ten lze rozdělit na fytoplankton, který plní ve vodě stejnou úlohu jako na souši rostliny, a zooplankton – mimo jiné dafnie. Ty se fytoplanktonem živí,“ soudí Petr Pumann ze Státního zdravotního ústavu v Praze.
Podle Pumanna má pro vodní rekreaci větší význam přítomnost fytoplanktonu, který se skládá z řas a sinic. Řasy i sinice mají sice ve vodě podobnou úlohu, ale z hlediska vlivu na lidské zdraví jsou sinice mnohem nebezpečnější.
Není sice známo, že by na otravu sinicemi při vodní rekreaci někdo zemřel, ale vyskytly se případy úhynu zvířat, která pila vodu obsahující sinice, a dokonce případy úmrtí lidí po pravidelném pití vody vyrobené ze zdroje s masovým rozvojem sinic.
Některé sinice mají schopnost vystoupat k hladině a hromadit se zde v podobě zelené kaše nebo drobných, až několik milimetrů velkých částeček, jež se někdy podobají drobnému jehličí, jindy připomínají zelenou krupici.
„Takovému nahromadění sinic u hladiny se říká vodní květ sinic. Nejčastěji se vyskytuje koncem léta,“ uvádí Pumann.
Člověk nezemřel, zvířata ano
Sinice obsahují látky, které způsobují alergie. U koupajícího se člověka, podle toho, jak je citlivý a jak dlouho ve vodě pobývá, se mohou objevit vyrážky, zarudlé oči, rýma. Alergické reakce mohou vyvolat i některé řasy.
Sinice také mohou produkovat různé toxiny, tedy jedovaté látky. Podle toho, kolik a jakých toxinů se do těla dostane, se liší i projevy: od lehké akutní otravy, projevující se střevními a žaludečními potížemi, přes bolesti hlavy až po vážnější jaterní problémy.
„Není sice známo, že by na otravu sinicemi při vodní rekreaci někdo zemřel, ale vyskytly se případy úhynu zvířat, která pila vodu obsahující sinice, a dokonce případy úmrtí lidí po pravidelném pití vody vyrobené ze zdroje s masovým rozvojem sinic,“ uvádí Petr Pumann na internetových stránkách Státního zdravotního ústavu.
Rizikové loknutí
Lidé při koupání často nechtěně vypijí trochu vody a s ní i přítomné sinice a také toxiny.
Jak poznat sinice
Do použité umělé pet lahve nabereme vodu z vodní nádrže a necháme ji stát alespoň 20 minut na světle. Pokud voda zůstane zakalená nebo zákal klesá ke dnu, jde s největší pravděpodobností o přítomnost řas. Utvoří-li se ale na hladině zelený kroužek z drobných krupiček a voda zůstane čirá, potvrzuje to přítomnost sinic.
Informace o kvalitě rekreačních vod jsou k dispozici na místně příslušné hygienické stanici.
Několik rad
Největší nahromadění sinic i toxinů vzniká při vodním květu. V takové vodě je lepší se nekoupat.
Když už se rozhodnete pro koupání ve vodě obsahující sinice nebo v té, v níž je dokonce vytvořen vodní květ, je nutné se po vykoupání osprchovat čistou vodou a odstranit tak z pokožky řasy a sinice, které na ní po pobytu ve vodě ulpěly.
V tomto případě by kontakt těla s vodou při plavání neměl být delší než deset minut, což je orientační doba; liší se u každého člověka například s věkem a nepřímo ji lze stanovit jako rozmočenou kůži prstů, která více přijímá látky ze svého okolí.
Vodní květ se po hladině nádrže pohybuje podle toho, jak zrovna vane vítr. Často tak tvoří u břehu vysokou vrstvu, se kterou mohou do styku přijít hrající si děti.
„U alergiků se mohou vyskytnout různé kožní problémy, záněty a alergické reakce očí a spojivek. Riziko se zvyšuje s délkou pobytu ve vodě, opakovaným koupáním po více dnů a množstvím sinic ve vodě. Pokud se však ve vodě objeví vodní květ a dojde k jeho polknutí, může následovat i vážné poškození zdraví,“ uvádí Pumann. V takové vodě je lepší se nekoupat.