Článek
Pacovský hrad
Zajímavou historii má původní hrad z 13. století (první písemná zmínka je ale z roku 1345, kdy byl v majetku krále). V roce 1401 Hynek Tluksa z Čechtic prodal Pacov Machovcům.
Následovali Španovští z Lisova, Vitha ze Rzavého, Černínové z Chudenic a Zikmund Myslík z Hyršova, který odkázal zboží pacovské klášteru karmelitánů. Ti hrad, přestavěný Španovskými z Lisova koncem 16. století na renesanční zámek, po roce 1666 upravili na barokní klášter.
V roce 1787 klášter zrušil císař Josef II. a zámek-klášter po deset let od roku 1803 užíval budějovický biskup hrabě Schaffgotsch. Od roku 1835 se opět majitelé střídali. Tím posledním byl vídeňský advokát dr. Weiss. Brzy po roce 1945 se proměnil zámek ve vojenská kasárna.
Ve dnes již zbořené jeho části, která byla využívána jako škola a byt učitele, se roku 1864 narodil Antonín Sova. Církevní památkou v areálu zámku je barokní kostel sv. Václava z roku 1719, obnovený po požáru města M. Wittwerem a Calaberem de Monte Carmelo roku 1732 za dohledu K. I. Dienzenhofera.
Po zrušení kláštera byl kostel využíván pro skladovací a jiné světské potřeby, od roku 1947 do roku 1974 jako modlitebna církve husitské a po rekonstrukci, od roku 1997 pro výtvarné výstavy.
Svatý Michael
Další památkou je gotický kostel sv. archanděla Michaela z 13. století, ve kterém spatříme jeden z našich nejstarších náhrobních kamenů - Hrona z Pacova, pocházející rovněž z 13. století (dalších 16 náhrobníků je již z mnohem pozdější doby).
Gotický vzhled získal kostel v 50. až 80. letech 14. století a dnešní podobu má z roku 1727. V městě uvidíme i několik barokních a empírových domů lidového typu.
Kolébka motocyklové federace
Zajímavostí města je, že v roce 1904 zde byla založena Mezinárodní motocyklová federace (FIM). Tuto událost nám připomínají pamětní deska na budově zámku a uskutečňované závody starých motocyklů.
Kromě uvedených památek najdeme zde i hřbitovní kostel sv. Barbory přestavěný v roce 1682 z původní kaple a kapli sv. Anny z let 1701 až 03. Pacovem údajně prochází i poledník, jehož připomínku najdeme v podobě rozcestníku pět metrů za křižovatkou na Eš.