Článek
Biskupství koupilo poutní dům před čtyřmi lety. „Bylo zřejmé, že je nutná rekonstrukce. Vybavení bylo morálně zastaralé, chyběla sociální zařízení přímo při pokojích. A do kuchyně skrz verandu zatékalo,“ připomněl duchovní správce areálu kláštera Karel Moravec a upozornil, že nepoužitelná byla i sama terasa.
„Přitom terasa je pro hospodu vždy výhodná. Ale v našem prostředí využitelná tak dva týdny v roce, protože tady buď fouká, nebo prší nebo kombinace obojího. Rozhodli jsme se proto terasu zastřešit. Díky tomu se zdvojnásobila kapacita restaurace na 95 míst a získali jsme krásný prostor s vyhlídkou na masiv Králického Sněžníku,“ pokračoval Moravec. Kromě nové terasy byla už počátkem května v poutním domě posvěcena nová kaple sv. Josefa.
Plzeňská katedrála omládla o sto let
„Poutní dům není zapsanou památkou, ale snažili jsme se k jeho opravě přistupovat s respektem k tomu, co tady stálo, na jakém se nacházíme místě, a současně za použití materiálu, který v tomto náročném terénu obstojí. Na střeše je kvalitní krytina, okna jsou vyplněna izolačním trojsklem. Protože se nacházíme 760 metrů nad mořem a je tu prakticky stále větrno,“ vysvětlil farář Karel Moravec.
Postupnou obnovou prochází i samotný klášterní areál s poutním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, od roku 2018 národní kulturní památka. Velký poutní komplex nechal na hoře, původně zvané Lysá hora, postavit na konci 17. století králický rodák a hradecký biskup Tobias Jan Becker. Splnil tak slib, který složil, když byl ještě malým chlapcem.
Bezbariérový klášter
„Aktuálně se snažíme klášter i kostel zpřístupnit i pro imobilní návštěvníky. V rámci projektu bezbariérového vstupu do památky bude vybudována nová brána s celoročním vstupem na nádvoří. Už od loňského roku máme uvnitř nájezdovou rampu pro vozíčkáře a také obnovené informační centrum s prodejnou a pokladnou a sociální zázemí pro návštěvníky,“ vyjmenoval farář Moravec.
Klášter Zlatá Koruna nechal postavit Přemysl Otakar II., aby naštval Vítkovce
Povzdechl si však, že i do těchto plánů nepříznivě vstoupil covid. „Hlavně se snížily možnosti financování. V minulosti jsme nedosáhli na velké grantové projekty z EU. Nejprve proto, že jsme nebyli národní kulturní památkou, a když byl klášter prohlášen, už bylo po uzávěrce. Zvažovali jsme tzv. norské fondy, ale tam zase nemohly žádat národní kulturní památky. Zachránila nás až vydatná pomoc Pardubického kraje, ale ten v současné době nemá na tuto oblast prostředky,“ dodal Karel Moravec.