Pouť na hradě Helfštýn lákala tisíce turistů. Přijeli od nás i z ciziny hlavně za řemesly

Návštěvníci se mohli každý den těšit na bohatý celodenní program plný řemesel a soutěží spojený s historickým tržištěm. Stánkaři, kteří přivezli své rukodělné výrobky, zájemcům lidová řemesla také předváděli.

Příchozí mohli nahlédnout pod ruce šikovným hrnčířům, řezbářům, přadlenám, dráteníkům či košíkářům, jejich práci si mohli také vyzkoušet. V hradní mincovně málokdo odmítl možnost vyrazit si vlastní minci. Na ohni se v areálu hradu pod širým nebem připravovaly různé pokrmy, které návštěvníci mohli ochutnat. Třeba pučálku.

„Když jsme před lety s akcí začínali, chtěli jsme v prostředí kulturní památky představit tradiční řemesla s tím, že řemeslníci zde budou nejen prodávat, ale i ukazovat vznik svých výrobků. Chtěli jsem také ukázat, že synonymem pouti nemusejí být jen kolotoče a cukrová vata. V prvních letech jsme tu pořádali i bohoslužby pod širým nebem,“ řekl Novinkám helfštýnský kastelán Jan Lauro.

Asi nejvíc podle něj příchozí láká možnost vyzkoušet si nejrůznější řemesla. „Nemusí spěchat, mohou tu strávit třeba půl dne, a pokud má někdo tvůrčího ducha nebo je zručný, může si odvézt i řadu zajímavých výrobků,“ zdůraznil Lauro.

Tradičně bývá součástí Helfštýnské pouti i doprovodný program. Letos to byly mimo jiné výtvarné dílničky pro děti se spoustou kreativních aktivit, loutkové divadlo v podání Studia bez kliky nebo žonglérská show Cirkusu Levitare.

„Přijeli jsme s dětmi na tuto akci již potřetí. Vždy nás něco příjemně překvapí, pokaždé si pár řemesel vyzkoušíme,“ svěřil se Novinkám Petr Nakládal, který na Helfštýn dorazil z Brna.

Mnozí příchozí využili prodloužený první prázdninový víkend i k prohlídce samotného hradu. Velkým lákadlem je tu mimo jiné zachráněné a zpřístupněné torzo renesančního paláce zrekonstruované v letech 2017 až 2020. Unikátní projekt získal řadu tuzemských i zahraničních ocenění.

Helfštýn náleží k nejrozsáhlejším hradním komplexům ve střední Evropě. Tvoří významnou dominantu Moravské brány a k jeho nejvýznamnějším majitelům patřili mj. pánové z Kravař, Vok ze Sovince, Vilém z Pernštejna, Petr Vok z Rožmberka či Bruntálští z Vrbna.