Článek
„Chceme se zaměřit na jedinečnost našeho regionu a ta spočívá v hornictví. Podobná atrakce v okolí není, chceme jít proto tímto směrem. Máme tady dohromady 180 kilometrů chodeb a určitě bychom chtěli turistům zpřístupnit další atrakce. Chystáme poté také vyhlídkovou plošinu do propadliny Žebračka. Chceme jít cestou této jedinečnosti," uvedl starosta.
Archeologové by se měli do štoly podle starosty vydat během října, kdy bude zahájen průzkum. Poté na jejich místo nastoupí stavebníci. Nová trasa by měla být zpřístupněna zhruba 12 metrů pod úrovní stávajícího okruhu. Během prací bude muset firma vyvézt z chodeb suť, postarat se o zabezpečení úseků, ale i o odvětrání a odvodnění.
„Mělo by to trvat zhruba dva až dva a půl roku. První okruh bychom chtěli na turistickou sezónu během června až srpna otevřít. Uvidíme, jak budou práce pokračovat," doplnil starosta.
Replika mihadlového čerpadla
Náklady na projekt, které z velké části hradí dotace, by měly pokrýt nejen samotné stavební práce, ale i vytvoření funkční repliky vodotěžného zařízení – dřevěného mihadlového čerpadla, které se zde nacházelo. Jeho zbytky by podle starosty měl odhalit také výzkum archeologů.
Poštovní štola, která patří k nejzachovalejším důlním dílům v regionu, se nachází zhruba šest kilometrů od Zlatých Hor. Středověkou památku získalo město před čtyřmi lety, kdy zastupitelé uvolnili na výkup okolních pozemků od státního podniku Diamo 300 000 korun. V první etapě se městu podařilo zpřístupnit první okruh v délce téměř 400 metrů.
První zmínka o Poštovní štole je z roku 1513. Největšího rozvoje důlní činnosti na tomto díle bylo dosaženo ve druhé polovině 17. století, kdy se tam těžily kyzovité měděné rudy, později pyrit. Zachovány jsou zde části ručně sekaných chodeb a komínů z nejstarších období, ale i původní vodotěžní zařízení ze dřeva. Nejpozoruhodnějším prvkem v podzemí je modrá alofánová výzdoba.