Článek
Poslední nájemníci paláce Pombal, členové kulturního sdružení Carpe Diem, nedávno opustili tuto rezidenci ze 17. století, kterou lisabonská radnice kvůli nedostatku financí odepsala.
Poslední sídlo rodiny markýze de Pombal, který jako první ministr krále Josefa I. vedl přestavbu Lisabonu po zničujícím zemětřesení z roku 1755, patří k nejvíce ohroženým budovám spadajícím do projektu SOS Azulejo. Ten zahájila v roce 2007 soudní policie, když se pustila do honu na zloděje těchto zdobných kachliček.
Po deseti letech "počet krádeží azulejos poklesl o 80 procent, ale mnoho případů uniká statistikám, protože je policii nikdo neoznámí", vysvětluje konzervátorka muzea soudní policie Leonor Saová.
„Portugalci krádeže nehlásí, protože pro ně to je ta nejběžnější věc na světě. Žijí obklopeni azulejos od narození až do smrti. Naopak zahraniční turisté po nich blázní, protože to doma nemají," říká.
Krádeží bylo nejvíce na počátku století
Azulejos, dědictví po Maurech, kteří Portugalsko okupovali od 8. do 13. století, dodávají lesku sešlým průčelím v Lisabonu. Jejich převládající barvou je modrá (portugalsky azul), ale jejich název pochází z arabského al zulayj. Leonor Saová založila internetový portál, kde jsou zveřejňovány fotografie keramiky ukradené v kostelích, v nemocnicích, na nádražích či ve stanicích metra. Jedním kliknutím tu lze zjistit původ azulejos nabízených k prodeji.
Fasády mnoha portugalských domů zdobí legendární kachlíky.
V letech 2001, 2002 a 2006 dosahovaly krádeže vrcholu - ukradeno bylo asi 10 000 azulejos; dnes je jich výrazně méně, říká Saová. Od roku 2013 je v Lisabonu zakázaná demolice fasád zdobených azulejos bez povolení radnice. Tento zákaz by se měl po schválení v parlamentu rozšířit na celou zemi.
Na Feira da Ladra (veletrh ukradeného) se staré azulejos prodávají za pět až 100 eur (130 až 2600 Kč). Velký zelenohnědý panel zdobený zlatem z 18. století znázorňující exotická zvířata a květiny stojí 500 eur (13 000 Kč). U antikvářů však mohou některá azulejos stát až 10 000 eur (260 000 Kč).
Kontroly jsou běžné
Kontroly policejních inspektorů tu jsou časté. Nevyhnul se jim ani malý stánek Marii Santosové, plný malovaných kachliček z 18. a 19. století.
„Když přijdou, ukážu jim všechny papíry. Prodávám, nekradu," ujišťuje. „Některé azulejos pocházejí z demolic, ale často jejich původ neznám," přiznává.
„Většina azulejos má legální původ. Často to jsou sami majitelé, kteří se jich zbavují, aby zrekonstruovali své domy. Ale když vám narkoman prodá 20 azulejos v igelitce kus za jedno euro, je velká pravděpodobnost, že jde o kradené zboží," říká inspektor Oscar Pinto.
Cristina Pinová, která vyrábí keramiku, využila zájmu turistů: ve svém obchůdku asi sto metrů od tržiště nabízí azulejos malované podle vzoru zdobených kachlíků z 18. století. „Jsem radši, když si turisté kupují jako suvenýr z Lisabonu pěkné reprodukce azulejos a originály nám zůstávají doma," prohlašuje.