Jak na výlety v místě pobytu

Ideální je rozmyslet se ještě před odjezdem, zda podnikat výlety a jakého druhu. A ještě strategičtější je zvážit to již před koupí dovolené, protože podle toho zvolíte i nejvýhodnější místo, polohu ubytovacího zařízení, rozsah stravování v ceně ubytování (zda all inclusive nebo polopenze) a také rozsah pojištění, pokud plánujete adrenalinové záležitosti. A podle typu výletů si sbalíte potřebné věci s sebou. Pevné boty atp. se sice dají koupit skoro všude, ale ne vždy je to výhodné a kromě toho se tím ztrácí čas.

Co se dá v místě pobytu podnikat, najdete v nabídce cestovní kanceláře, u popisů jednotlivých ubytovacích zařízení i na nejrůznějších cestovatelských a jiných serverech.

Hodně českých cestovních kanceláří organizuje pro své klienty výlety z pobytových míst prostřednictvím svých místních partnerů a nabízí je ke koupi již při objednávce zájezdu jako fakultativní službu. Pokud je výlet součástí nabídky české cestovní kanceláře, zodpovídá tato kancelář za kvalitu výletu.

Při první informační schůzce delegát cestovní kanceláře seznámí klienty s místem pobytu a potřebnými informacemi a obvykle zároveň s tím, jaké další služby si mohou objednat. Tedy výlety, půjčení dopravního prostředku atp. Výlety zpravidla organizuje místní cestovní kancelář. Je to však možné dvěma způsoby:

Při první informační schůzce delegát cestovní kanceláře seznámí klienty s místem pobytu a potřebnými informacemi a obvykle zároveň s tím, jaké další služby si mohou objednat. Tedy výlety, půjčení dopravního prostředku atp. Výlety zpravidla organizuje místní cestovní kancelář. Je to však možné dvěma způsoby:

Při první informační schůzce delegát cestovní kanceláře seznámí klienty s místem pobytu a potřebnými informacemi a obvykle zároveň s tím, jaké další služby si mohou objednat. Tedy výlety, půjčení dopravního prostředku atp. Výlety zpravidla organizuje místní cestovní kancelář. Je to však možné dvěma způsoby:1. delegát nabízí výlet jako zástupce české CK, česká CK dohodla program tak, že odpovídá průměrné znalosti a mentalitě českých turistů, a česká CK tedy za kvalitu odpovídá.

Při první informační schůzce delegát cestovní kanceláře seznámí klienty s místem pobytu a potřebnými informacemi a obvykle zároveň s tím, jaké další služby si mohou objednat. Tedy výlety, půjčení dopravního prostředku atp. Výlety zpravidla organizuje místní cestovní kancelář. Je to však možné dvěma způsoby:1. delegát nabízí výlet jako zástupce české CK, česká CK dohodla program tak, že odpovídá průměrné znalosti a mentalitě českých turistů, a česká CK tedy za kvalitu odpovídá.

2. Delegát nabízí výlet jako zástupce místní (zahraniční) cestovní kanceláře, jejím jménem a na jejím voucheru (stvrzence). Výlet může (ale nemusí) být s výkladem v českém jazyce a jeho charakter je univerzální. Informace, jaké jazyky budou použity, by vám samozřejmě měla být podána při nabídce. Pokud musí být klientovi zřejmé, že delegát jedná jménem zahraniční CK, česká CK za takový výlet neodpovídá.

Stává se, že na letácích, výlohách atd. místních cestovních kanceláří najdete výlet do stejných míst, jako vám nabízí česká CK, ale za trochu nižší cenu. Výlet je organizován ve více jazykových mutacích, a tak se jeví výhodnější opatřit si ho touto cestou. Má to ale háček: ta vyšší cena české CK není dána jejím obohacením na váš úkor, ale jiným rozsahem služeb.

Při výkladu ve třech světových jazycích obsahu sice zpravidla více či méně porozumíte, ale zabere to třikrát více času, a proto toho řeknou podstatně méně. Přitom na ten poslední jazyk se dostane ve chvíli, kdy už jste za místem, o kterém je řeč. Výklad samozřejmě nerespektuje vazbu na souvislosti s českými dějinami, kulturou atd., a je tedy chudší i v tomto ohledu.

Kromě toho výčet zahrnutých míst je mnohdy dost orientační – a je velký rozdíl mezi „uvidíte“ a „navštívíte“. Vidět někdy znamená i dost na dálku – a je rozdíl vidět modrou jeskyni (její vchod) a navštívit ji (vplout do ní). Nerozhodujte se tedy podle cenovky, ale ptejte se, jak skutečně výlet probíhá, které objekty jen uvidíte cestou, ke kterým skutečně dorazíte a které navštívíte. Pozor na to, zda jsou v ceně vstupy. Počítejte s tím, že na oběd se zastaví někde v restauraci, ale úhrada obědu je zpravidla na vás.

Dáváte-li přednost své vlastní organizaci výletů, dejte pozor na tyto záludnosti:

Dáváte-li přednost své vlastní organizaci výletů, dejte pozor na tyto záludnosti:

Dáváte-li přednost své vlastní organizaci výletů, dejte pozor na tyto záludnosti: • V některých zemích, respektive místech (ostrovech apod.) jsou jízdní řády spíš orientační, spoléhat se na ně nedá. Pozor dejte především, abyste nepropásli odjezd posledního autobusu.

Dáváte-li přednost své vlastní organizaci výletů, dejte pozor na tyto záludnosti: • V některých zemích, respektive místech (ostrovech apod.) jsou jízdní řády spíš orientační, spoléhat se na ně nedá. Pozor dejte především, abyste nepropásli odjezd posledního autobusu. • Mapy, zvláště ty rozdávané zdarma, jsou také jen orientační. Rozhodně podle nich nelze chodit krajinou, aniž se u někoho z místa ubezpečíte, že to souhlasí. Zakreslení silnic obvykle odpovídá – ale ne vždy se po nich dá bezpečně chodit (např. chybí krajnice). Menší silnice vedoucí vaším směrem mohou vést jen k nějakému objektu (např. vodojemu) – a pak už je jen rokle.

Dáváte-li přednost své vlastní organizaci výletů, dejte pozor na tyto záludnosti: • V některých zemích, respektive místech (ostrovech apod.) jsou jízdní řády spíš orientační, spoléhat se na ně nedá. Pozor dejte především, abyste nepropásli odjezd posledního autobusu. • Mapy, zvláště ty rozdávané zdarma, jsou také jen orientační. Rozhodně podle nich nelze chodit krajinou, aniž se u někoho z místa ubezpečíte, že to souhlasí. Zakreslení silnic obvykle odpovídá – ale ne vždy se po nich dá bezpečně chodit (např. chybí krajnice). Menší silnice vedoucí vaším směrem mohou vést jen k nějakému objektu (např. vodojemu) – a pak už je jen rokle. • Turistické značky jsou méně přehledné než v ČR, kde máme jedno z nejlepších značení na světě. Pokud vás nevede průvodce nebo GPS, dávejte velký pozor.

Dáváte-li přednost své vlastní organizaci výletů, dejte pozor na tyto záludnosti: • V některých zemích, respektive místech (ostrovech apod.) jsou jízdní řády spíš orientační, spoléhat se na ně nedá. Pozor dejte především, abyste nepropásli odjezd posledního autobusu. • Mapy, zvláště ty rozdávané zdarma, jsou také jen orientační. Rozhodně podle nich nelze chodit krajinou, aniž se u někoho z místa ubezpečíte, že to souhlasí. Zakreslení silnic obvykle odpovídá – ale ne vždy se po nich dá bezpečně chodit (např. chybí krajnice). Menší silnice vedoucí vaším směrem mohou vést jen k nějakému objektu (např. vodojemu) – a pak už je jen rokle. • Turistické značky jsou méně přehledné než v ČR, kde máme jedno z nejlepších značení na světě. Pokud vás nevede průvodce nebo GPS, dávejte velký pozor. • Místní lidé bývají milí, ne tak místní psi, a to jak u stavení, tak toulaví. Mějte po ruce sprej, případně v noci silnou baterku.

Dáváte-li přednost své vlastní organizaci výletů, dejte pozor na tyto záludnosti: • V některých zemích, respektive místech (ostrovech apod.) jsou jízdní řády spíš orientační, spoléhat se na ně nedá. Pozor dejte především, abyste nepropásli odjezd posledního autobusu. • Mapy, zvláště ty rozdávané zdarma, jsou také jen orientační. Rozhodně podle nich nelze chodit krajinou, aniž se u někoho z místa ubezpečíte, že to souhlasí. Zakreslení silnic obvykle odpovídá – ale ne vždy se po nich dá bezpečně chodit (např. chybí krajnice). Menší silnice vedoucí vaším směrem mohou vést jen k nějakému objektu (např. vodojemu) – a pak už je jen rokle. • Turistické značky jsou méně přehledné než v ČR, kde máme jedno z nejlepších značení na světě. Pokud vás nevede průvodce nebo GPS, dávejte velký pozor. • Místní lidé bývají milí, ne tak místní psi, a to jak u stavení, tak toulaví. Mějte po ruce sprej, případně v noci silnou baterku. • Milí lidé bohužel nejsou všude. Někde vás nenechají projít soukromým pozemkem, i když kvůli tomu musíte brodit přes řeku (stalo se ve Francii).

Dáváte-li přednost své vlastní organizaci výletů, dejte pozor na tyto záludnosti: • V některých zemích, respektive místech (ostrovech apod.) jsou jízdní řády spíš orientační, spoléhat se na ně nedá. Pozor dejte především, abyste nepropásli odjezd posledního autobusu. • Mapy, zvláště ty rozdávané zdarma, jsou také jen orientační. Rozhodně podle nich nelze chodit krajinou, aniž se u někoho z místa ubezpečíte, že to souhlasí. Zakreslení silnic obvykle odpovídá – ale ne vždy se po nich dá bezpečně chodit (např. chybí krajnice). Menší silnice vedoucí vaším směrem mohou vést jen k nějakému objektu (např. vodojemu) – a pak už je jen rokle. • Turistické značky jsou méně přehledné než v ČR, kde máme jedno z nejlepších značení na světě. Pokud vás nevede průvodce nebo GPS, dávejte velký pozor. • Místní lidé bývají milí, ne tak místní psi, a to jak u stavení, tak toulaví. Mějte po ruce sprej, případně v noci silnou baterku. • Milí lidé bohužel nejsou všude. Někde vás nenechají projít soukromým pozemkem, i když kvůli tomu musíte brodit přes řeku (stalo se ve Francii). • Místní řidiči bývají kapitola sama pro sebe. Proto se doporučuje opatrnost.

Dáváte-li přednost své vlastní organizaci výletů, dejte pozor na tyto záludnosti: • V některých zemích, respektive místech (ostrovech apod.) jsou jízdní řády spíš orientační, spoléhat se na ně nedá. Pozor dejte především, abyste nepropásli odjezd posledního autobusu. • Mapy, zvláště ty rozdávané zdarma, jsou také jen orientační. Rozhodně podle nich nelze chodit krajinou, aniž se u někoho z místa ubezpečíte, že to souhlasí. Zakreslení silnic obvykle odpovídá – ale ne vždy se po nich dá bezpečně chodit (např. chybí krajnice). Menší silnice vedoucí vaším směrem mohou vést jen k nějakému objektu (např. vodojemu) – a pak už je jen rokle. • Turistické značky jsou méně přehledné než v ČR, kde máme jedno z nejlepších značení na světě. Pokud vás nevede průvodce nebo GPS, dávejte velký pozor. • Místní lidé bývají milí, ne tak místní psi, a to jak u stavení, tak toulaví. Mějte po ruce sprej, případně v noci silnou baterku. • Milí lidé bohužel nejsou všude. Někde vás nenechají projít soukromým pozemkem, i když kvůli tomu musíte brodit přes řeku (stalo se ve Francii). • Místní řidiči bývají kapitola sama pro sebe. Proto se doporučuje opatrnost.

Pozor, co kde fotografujete – v řadě zemí se můžete dostat do problémů, pokud například i jen z dálky fotíte vojenské objekty, pozor i na fotografování místních obyvatel – požádejte o svolení.

Základní cestovní pojištění kryje běžné činnosti a situace. Pokud byste chtěli podnikat adrenalinové aktivity, počítejte s tím, že budete potřebovat i náročnější pojištění. S výběrem vám poradí pojišťovna. Pokud nemáte dostatečné pojištění, tak se nebezpečnějším aktivitám raději vyhněte, respektive se důkladně přesvědčte, že provozovatel adrenalinové atrakce uzavřel dostatečné pojištění pro své klienty (bungee jumping, různá vznášedla atp.) – spoléhat se na to nedá.

V některých zemích mimo EU bývají nabízeny výlety, jejichž součástí je prohlídka výroby koberců, manufaktury na zpracování koženého zboží, zlata atp. Tyto prohlídky, z nichž některé jsou samy o sobě zajímavé, jsou vždy spojeny s prodejem. Personál se věnuje každému turistovi zvlášť a má velmi propracované způsoby, jak jej přimět ke koupi. Prakticky nikdy nakoupit nemusíte, ale psychologický nátlak bývá velký. Nikdy nevěřte všemu, co vám prodavač říká. Koupě může být výhodná – ale stejně tak může být předražená. Nemáte-li přehled o místních cenách, nekupujte v žádném případě kvůli ceně, ale jen pokud tu věc za tu cenu opravdu chcete. Jednou dohodnutou koupi už obvykle nemůžete zrušit, a to ani když jste zaplatili jen zálohu.