Článek
Zhruba šedesátitisícové město na západě Polska by se dalo v nadsázce nazvat relativně mladým. První doložený historický zápis totiž pochází až z konce 14. století, konkrétně z roku 1393, kde je název uveden jako Lesczno. Odkazuje to k lísce obecné. Až do 16. století se město vyvíjelo ve stínu významnějších center a i dnes stojí kvůli své poloze mezi Vratislaví a Poznaní tak trochu stranou.
Právě v 16. století, kdy Lešno získalo městská práva, sem začaly putovat také skupiny Českých bratří, k nimž se o zhruba sto let později, v roce 1628, připojil i nejslavnější vyhnanec Komenský. Přestože doufal v brzký návrat do vlasti, nakonec strávil v Lešně s přestávkami celých 28 let. Stal se biskupem, rektorem místního gymnázia a napsal několik učebnic; mimo jiné tu dokončil i Velkou didaktiku, jedno ze svých stěžejních děl.
V roce 1641 odešel Komenský z Lešna přes Amsterdam do Švédska, aby zreformoval tamní školství. O několik let později se nakrátko vrátil a znovu pak v roce 1654, kdy Švédové Polsko napadli. Komenský v dobrém úmyslu ochránit město před dobýváním otevřel brány a vpustil nepřátelské vojsko dovnitř.
Polská dobrota, ze které se přibírá už pohledem. Množství kalorií je skoro vulgární
To se mu ale značně vymstilo. Poláci totiž nezapomněli, a tak musel učitel národů kvůli kolaboraci nakonec prchnout a jen tak tak si zachránil holý život. Při požáru navíc přišel prakticky o všechen majetek i rukopisy. Zdrcen touto ztrátou se Komenský uchýlil do Amsterdamu, kde roku 1670 v 78 letech zemřel.
Navzdory divokému vztahu, který Komenský s Lešnem měl, se k němu dnes město hrdě hlásí. Po učiteli národů je pojmenovaná Akademie aplikovaných věd, ale i náměstí (Plac Jana Amosa Komeńskiego) s pomníkem z roku 1898. Nedaleko stojí také cihlový kostel sv. Jana Křtitele z poloviny 17. století, jemuž dominuje vysoká věž se zlatým hodinovým ciferníkem. Právě v něm se konaly bohoslužby českých příslušníků Jednoty bratrské, poslední sešlosti se uskutečnily v roce 1700. Dnes už svatostánek slouží katolíkům.
Nejen odkazem Jana Amose Komenského je však Lešno živo, ačkoli pro české turisty tu dokonce připravili tematické letáky a brožury, samozřejmě v češtině.
Radnice s italským šarmem
Za zastávku stojí zejména Rynek, prostorné hlavní náměstí s majestátní budovou radnice, jejímž autorem je italský architekt Pompeo Ferrari. Kombinuje v sobě prvky baroka a klasicismu. Při pohledu na krémovou barvu fasády mi okamžitě naskočí obraz rakouského Salcburku, za jehož stylovou lehkostí a vzdušností stojí rovněž italští architekti.
Radnice v Lešně je jednoznačně dominantou náměstí.
Budova to v historii také neměla lehké, několikrát byla poničena a přestavována. Aktuální podoba je téměř shodná s podobou radnice v nedaleké Poznani – za to zřejmě může hranatý půdorys a věž.
I když se Lešno svým významem ani bohatstvím nemohlo v minulosti rovnat sousedům v okolí, náměstí jako by bylo pro Poláky vždy výkladní skříní. Radnici, stojící uprostřed Rynku, lemují po obvodu krásné historické domy s obchůdky a restauracemi.
Do nich je záhodno zajít na průzkum místních dobrot – polská gastronomie v posledních letech značně stoupá. A přestože se modernizuje, inovuje a je v mnoha ohledech trendy, ctí své kořeny. Navíc je jídlo ve špičkových polských restauracích občas až neuvěřitelně levné.
Krok vedle neuděláte, když si v některém podniku poručíte žurek – tradiční polskou polévku z kvásku, brambor, smetany a s poctivou klobásou a vejcem. Začátkem dubna, kdy teploty ještě nepřesahovaly 20 stupňů, to byla příjemná vzpruha. V létě bude možná vhodnější zvolit něco studenějšího.
Některé domy zdobí zajímavý street art.
Po nasycení můžete vyrazit na další procházku. Jelikož bylo Lešno v minulosti docela významným centrem náboženství, koexistovali tu vedle sebe katolíci, zmiňovaní čeští bratři, ale i Židé. V bývalé synagoze nedaleko náměstí dnes sídlí muzeum věnované židovské komunitě v Lešně před druhou světovou válkou.
Na leteckou přehlídku
Češi si v posledních letech podle Polské turistické centrály oblíbili cesty k Baltu autem. Lešno leží na trase do takzvaného Trojměstí, které tvoří Gdaňsk, Gdyně a Sopoty, a tak je ideální zastávkou při pouti k severskému moři. Turisté se tu mohou občerstvit, protáhnout se a ještě se dozvědět něco o českých dějinách.
Pokud si navíc naplánujete cestu v předposledním červnovém týdnu, můžete si zastávku udělat také na letišti v Lešně. V pátek 21. a v sobotu 22. června se tam koná největší letecká přehlídka v Polsku s ukázkami akrobacie, historické i moderní techniky a programem pro děti.