Pohádkový podzim v hlavním městě Evropy

Štrasburk se nachází na hranici Německa a Francie, nejlépe se tam tedy domluvíte francouzsky nebo německy, ani s angličtinou ale není problém. Poznávací túru městem je dobré začít u katedrály Notre-Dame na Place de Cathédrale. Jednak se blízko ní nachází turistické centrum, pokud byste si chtěli vyzvednout mapu nebo se o čemkoliv informovat, navíc je toto místo pomyslným středobodem města.

Navíc první dojem je důležitý a katedrála Notre-Dame městu ostudu rozhodně neudělá. Naopak. Stojím před její vysokou vstupní branou a tají se mi dech. Na ohromné stavbě tvůrci nešetřili výzdobou. Člověk by si ji mohl fascinovaně prohlížet snad celé dny.

Nejstarší část románsko-gotické katedrály pochází již z 12. století, dokončená byla během 15. století, kdy přibyla 142 metrů vysoká věž. Právě díky věži platila štrasburská katedrála do roku 1874 za nejvyšší křesťanskou budovu světa. Dnes katedrálu, snad nejvýraznější symbol města, ročně navštíví přibližně čtyři milióny lidí.

Na vyhlídku těsně pod vrcholkem věže můžete vystoupat po 332 schodech úzkého točitého schodiště. Doporučení zní: nepouštějte se do výstupu těsně po obědě, na točitých schodech motající se hlava žaludek příliš neposílí. Zvláště když občas pohlédnete okénky podél schodiště dolů. To se pak hlava točí sama od sebe.

Pro lidi trpící závratí bude tato turistická atrakce poněkud adrenalinovou výzvou. Následný výhled na město ale stojí za to se „hecnout“!

V okolí katedrály ještě chvíli zůstaneme, jsme přece v samém srdci Štrasburku. V protější uličce Rue Merciére si můžete po výšlapu na věž dopřát trochu sladkého požitkářství v čajovně Christian, která sídlí v jedné z historických budov a na jejím romantickém interiéru je to znát. Zdejší točité schodiště s 89 schody pochází z 16. století. Tady už se závratě bát nemusíte.

O několik desítek metrů dál od čajovny nemůžete minout ani přehlédnout velikánský kolotoč, takzvaný Carrousel. Společně se sochou vynálezce Johannese Gutenberga zdobí náměstí Place Gutenberg. Na tomhle tradičním kolotoči se můžete vrátit do dětství za dvě eura (asi 55 korun). Po setmění bývá kouzelně nasvícený. Většinou se sem hrnou děti, ale vězte, že nechat si ujít jízdu na tomto skvostu by byla škoda.

Dál pokračujme do ulice Rue des Serruriers, která vede kolmo od náměstíčka (za zády sochy). V rohovém pekařství na křižovatce tam můžete ochutnat (případně koupit jako suvenýr) tradiční kougelhopf, což je zdejší bábovka, kterou potkáte skoro všude — v různých velikostech a také ve sladkém i slaném provedení. „Dříve se jedla v neděli ke snídani, dnes si ji dopřáváme kdykoliv,“ vysvětluje mi u vitríny tohoto pekařství průvodkyně Denise Gonelová, místní rodačka.

Když vám kougelhopf zachutná, přivezte si na památku praktický suvenýr — keramickou formu speciálně na toto pečivo. Prodávají ji všude a z množství barevných možností vás bude přecházet zrak.

Když už jsme u jídla, nelze nezmínit další ze zdejších tradičních pokrmů: potée boulangére neboli baeckeoffe. Nechte si pořádně vytrávit. Tahle specialita se dělá z marinovaného jehněčího, vepřového a hovězího masa pečeného několik hodin se zeleninou, kořením a bramborami v keramické zapékací nádobě. V té se následně také podává. Co dodat... Sportovní aktivity si bezprostředně po tomto vydatném jídle určitě neplánujte.

Nicméně pokračujme v toulkách městem, k vidění toho zbývá ještě mnoho. Z ulice Rue des Serruriers jdeme dál přímo za nosem. Za několik okamžiků už mi průvodkyně ukazuje budovu kostela svatého Tomáše, který je ukázkou alsaské gotické architektury.

„Původně to byl katolický kostel, ale v 16. století se stal luteránským,“ vypráví. Jednou z dominant výzdoby tohoto kostela je barokní památník vystavěný na počest francouzského maršála Maurice de Saxe. Unikátem je také zdejší sarkofág z 11. století, který si návštěvníci mohou prohlédnout z bezprostřední blízkosti.

Jen kousíček od kostela, v ulici Rue des Dentelles ucítíte tu nejsladší perníkovou vůni! Když mé oči následují nos, všímám si srdíčky ozdobeného obchodu Pains d'épices, který se zaměřuje právě na tuto pochutinu. Už ode dveří se mi sbíhají sliny, přestože sladké normálně příliš nevyhledávám.

Tato ulice už spadá to takzvané Malé Francie (La Petite France), historické čtvrti Štrasburku. Nejstarší domy zde pocházejí z 15. století. Průvodkyně mě upozorňuje na různá domovní znamení, typická pro jednotlivá řemesla. V této čtvrti dříve žili mimo jiné mlynáři či rybáři, dnes si úchvatný pohled na stařičké udržované budovy návštěvníci vychutnávají z oken a zahrádek zdejších hospůdek.

Mám štěstí. Po zataženém dopoledni na obloze vysvitlo slunce. Barevné obložení domů a zažloutlé listy na stromech i chodnících tvoří pohádkové panorama. „Spodní část domů byla vybudovaná z kamene kvůli vodě, a horní část ze dřeva. Ve městě často bývaly povodně,“ vypráví průvodkyně. Ano, kouzlem této čtvrti jsou právě domy přesně kopírující proud řeky.

Povodně se Štrasburku nevyhýbají ani v současnosti. Poslední záplavy město zasáhly podle Gonelové minulý rok. Zajímavostí je, že kamenné mosty, jež dnes spojují oba štrasburské břehy, pocházejí z 19. století, kdy nahradily původní dřevěné.

Skvělou variantou, jak si ve Štrasburku vytipovat další výletní zastávky a zároveň si město prohlédnout z jiného úhlu, je Batorama, tedy projížďka lodí. Turistické lodě vyjíždějí každou půlhodinu z nábřeží Palais Rohan. Projížďka trvá asi 70 minut a s počasím si nemusíte lámat hlavu, sedí se v jedné velké kajutě — strop i stěny jsou prosklené, aby pasažérům nic neuniklo.

Sezení je, pravda, trošičku stísněné, ale projížďka tak rychle uteče, že vám to ani nestihne vadit. Ze sluchátek zní výklad v anglickém, německém, francouzském, ruském, čínském a dalších jazycích, podle volby turisty.

Audioprůvodce vypráví zajímavosti nejen z daleké minulosti města, ale také z jeho nedávné historie a současnosti. Plujeme totiž také okolo moderních budov a nelze nezmínit, že ve Štrasburku sídlí významné instituce jako Rada Evropy, Evropský parlament a Evropský soud pro lidská práva. Z toho důvodu se o tomto městě někdy říká, že je metropolí Evropy.

Štrasburk je ideální destinací, pokud se chystáte třeba na prodloužený víkend a holdujete poznávacím dovoleným. Cesta autem trvá pět šest hodin, let hodinu a půl. České aerolinie létají na trase Praha - Štrasburk několikrát týdně. Město si nejlépe užijete, pokud se po něm budete pohybovat pěšky, případně na kole. Tak vám neunikne mnoho půvabných detailů a osobitá atmosféra.