Článek
Kroky každého plzeňského návštěvníka zřejmě nejprve povedou do centra města, kterému dominuje katedrála sv. Bartoloměje. Její věž je se 102 metry nejvyšší v ČR. Nepřehlédnete ji, ať už přijdete odkudkoliv.
Od pohledu na katedrálu vás ovšem mohou odtrhnout o poznání menší, zato nablýskané fontány. Z moderních pozlacených trubek tryská proud vody, a to hned ve třech místech. Precizně zasazené do prostoru náměstí vypadají, jako by se tam už „narodily“. Kašny jsou tam ovšem až od roku 2007, kdy náměstí prošlo rekonstrukcí. Mají představovat figury ze znaku města – anděla, velblouda a chrtici.
Většinu poznáníchtivých turistů zavede cesta kromě informačního střediska (hned naproti katedrále) do jedné z bočních ulic, kde si zakoupíte vstupenku do středověkého podzemí a muzea pivovarnictví. Prohlídky jsou uzpůsobené také pro cizince. Když prozkoumáte, jak se vařilo pivo v původním pravovárečném domě, navštivte snad největší tahák města – labyrint podzemních chodeb.
Pro naše předky znamenalo podzemí jistoty, vedlo pod celým tehdejším městem a vstup do něj byl možný jak přímo z jednotlivých domů, tak i z náměstí. Chodby čítající dlouhých 19 kilometrů měly dvě až tři patra. Prohlídkový okruh měří ovšem jenom 800 metrů, přesto vytvoří docela pěkný obrázek o historii života v tomto městě.
Helmy nasadit!
Na hlavu si nasadíte helmu, protože stropy jsou místy tak nízké, že se o ně uhodí i lidé podprůměrné výšky. S průvodkyní sestoupá skupinka turistů asi 10 metrů pod povrch. Putování začíná v lednici, kde se skladoval led, jež se vyráběl z vody místního Boleveckého rybníku, a musel vydržet dokonce až rok.
Sklepy se začaly hloubit po založení města Václavem II. v roce 1295 a sloužily nejen pro skladování potravin a piva, ale postupně také jako ochrana místních obyvatel. Když už se dobyvatelé dostali do sklepení, chodby zafungovaly se spoustou místností jako bludiště. Vymotat se z nich bylo téměř nemožné.
Jednou z dalších funkcí byla zásobárna vody. V labyrintu je okolo 360 studní, během prohlídky uvidíte asi 20. Později v chodbách vedla také kanalizace, která byla jedna z nejdokonalejších v českých zemích. Vody si nejvíc užijete, pokud bude deštivo. Prosakuje všemi otvory, ale na deštník to naštěstí není.
Návštěvníci ovšem neuvidí jen vyhloubené chodby a sklepy. Za vitrínami si žádají pozornost předměty nalezené ve sklepeních nebo studnách. Jde o keramiku, sklo, škorně (středověká obuv), drobné předměty, koule do praku nebo zbytky dřevěného a keramického potrubí. Zajímavostí je i tiskař, připomínající, že v roce 1468 byla v Plzni vytisknutá první kniha – Kronika Trojánská. Taktéž jsou k vidění dělové koule z dobývání města v roce 1618.
Zlí dinosauři i strašidla
Na úplném konci, když máte za sebou několik nárazů do stropu, mokro za krkem, ale plni zážitků z návratu o několik stovek let zpět, dorazíte k vodnímu kolu do vodárenské věže. Stojí ve víceméně stejné podobě od 16. století, kdy ve městě nebyla voda, a proto se pomocí věže a stroje tlačila z podzemí do kašen.
A protože podzemí není nekonečné, za věží jeho prohlídka končí. Ale nezoufejte, Plzeň nabízí další výletní možnosti. Oblíbeným místem je například zoo, kam se dostanete tramvají číslo 1 a 4. Kromě tradičního zvěřince tam mají jedno lákadlo hlavně pro děti. Park s dinosaury v životní velikosti. Vstupné se sem platí zvlášť. S dětmi se ještě vyplatí navštívit muzeum strašidel či to loutkové.
Kdo děti nemá, může se vydat na prohlídkový okruh městem. Seznámí se tak s Velkou synagogou, která je největší v ČR a třetí největší v Evropě, nebo s nádherně upravenou zelení a jezerem v Sadovém okruhu. Když vám nevyjde počasí, nebo pokud máte vyloženě rádi muzea, můžete své kroky nasměrovat do Národopisného muzea či Západočeského muzea, ve kterém kromě jiného uvidíte i městskou zbrojnici s jedinečnou kolekcí palných zbraní.
A proč je Plzeň evropským městem kultury pro rok 2015? Zasloužilo si to především za nabídku divadelních představení, a to hlavně v divadle J.K. Tyla, které uvádí až 20 premiérových představení ročně. V Plzni si přijdou na své také milovníci hudebních a kulturních festivalů, pouličních akcí, ale i gastronomičtí gurmáni. Třešničkou na dortu je pak Západočeská galerie nebo fotofestival Off Station.