Článek
Jeskyňářům z krkonošské společnosti Speleo Albeřice prošly rukama tuny sutě, než se podařilo v roce 2004 důlní štoly poprvé zpřístupnit veřejnosti. Letos důl po šestileté pauze zahajuje obnovenou návštěvnickou premiéru.
„Po zkušenostech z předchozích let máme trochu obavy, abychom to očekávané množství lidí ustáli. Prohlídky proto bude nutné si dohodnout pro maximálně dvanáctičlennou skupinu minimálně čtrnáct dnů dopředu,“ říká šéf albeřických jeskyňářů, geolog Radko Tásler.
Speleologové dřeli jako mezci
Speleologové, ač vybaveni moderní technikou, dřeli v historickém dole jako středověcí havíři. Do důlního díla s pěti těžebními patry, hlubokého 140 metrů, se museli před 36 lety zprvu prokopat skrz suť svrženou do podzemí po likvidaci zchátralé, zprvu hornické boudy Kovárna v roce 1979.
Následně přišlo na řadu kompletní vyčištění rozsáhlého dolu a osazení chodeb bezpečnostními prvky, které umožňovaly pravidelné návštěvnické prohlídky. Ty probíhaly do roku 2017. Posléze začaly práce na rozšíření prohlídkového okruhu.
Náklady na opětovné zpřístupnění dolu Kovárna přesáhly 19 milionů korun, z nichž skoro 85 procent pokryla evropská dotace.
Důl Kovárna, změněný speleology na unikátní hornické muzeum, umožňuje pohled na důlní činnost od poloviny 15. století do konce 50. let minulého století, kdy zde probíhal geologický průzkum mocnosti ložisek nerostů především kvůli zájmu tehdejšího Sovětského Svazu.
Prohlídka vyžaduje dobrou fyzičku
Prohlídka dolu Kovárna vyžaduje fyzickou zdatnost a vhodné, nejlépe nepromokavé, teplé oblečení. Teplota v dole se pohybuje okolo devíti stupňů a panuje tam značná vlhkost. Návštěvníci stráví v labyrintu chodeb v podzemí Sněžky dvě až tři hodiny. Návštěva je možná pouze pro zájemce starší deseti let.
Jeskyňáři z Albeřic již skoro půl století zkoumají prakticky celý rozsáhlý jeskynní systém Krkonoš. Zpřístupnit krkonošské podzemí veřejnosti, jako v Moravském krasu, ale neplánují. Krkonoše skrývají okolo devadesáti jeskyní s leckdy impozantními dómy a jezery.
Nejdelší krkonošská jeskyně zvaná Albeřická měří čtvrt kilometru a nejhlubší Krakonošova dosahuje hloubky 40 metrů. Opravdový unikát představuje Trucovna v Horním Maršově, kam se chodil s krumpáčem v ruce uklidnit jeden z ochranářů po častých roztržkách s manželkou.
Trucovnu proslavily originální jeskynní perly, dvoucentimetrové minerály kalcitu, jimiž se může pochlubit pouze Moravský kras. Poznatky z horských jeskyní i uměle vyražených důlních chodeb poskytují cenné informace o geologickém a hydrogeologickém vývoji Krkonoš.