Článek
Zvláštní jízdu parním vlakem společně organizovaly Oblastní muzeum a galerie v Mostě a Českojiřetínský spolek prostřednictvím nově zřízeného nadačního fondu Moldavská dráha/Teplický Semmering.
„Akce byly připomínkou příjezdu prvního vlaku na mostecké a chomutovské nádraží. Stalo se tak v sobotu 8. října 1870, kdy byla slavnostně zprovozněna železniční trať Duchcov–Most–Chomutov, kterou provozovala soukromá železniční společnost Ústecko-teplické dráhy,“ připomněl historii ředitel mosteckého muzea Michal Soukup a dodal, že organizátoři si výročí chtějí připomínat po celý následující rok.
Starostové obcí na obou stranách hranice chtějí propojit Moldavskou a Freiberskou dráhu.
Zároveň chtějí podpořit myšlenku přeshraničního znovupropojení trati Teplice/Most–Moldava–Freiberg.
„Nadační fond Moldavská dráha/Teplický Semmering převzal v červenci koordinaci české zájmové skupiny obcí vedoucí k opětovnému propojení Moldavské a Freiberské dráhy. Účelem je komplexní podpora aktivit pro zachování a rozvoj provozu na trati a komplexní podpora aktivit pro zachování a účelné užívání historických prvků této trati,“ vysvětlil předseda správní rady nadačního fondu Petr Fišer.
Takzvaná Moldavská dráha na české a německé straně hor tvořily mezi lety 1885 až 1945 jeden celek.
Od roku 1945 je přeshraniční provoz na trati přerušen, na saské straně chybí zhruba osm kilometrů kolejí v úseku Holzhau–Moldava, státní hranice.
Snahy o obnovu propojení začaly v 90. letech minulého století. Pro podporu záměru dojednali starostové v roce 2008 podpis společné mezivládní deklarace ministerstev České republiky a Svobodného státu Sasko. Aktivity se ale zastavily s počátkem hospodářské krize v roce 2009.
Starostové obcí na obou stranách hranice nyní žádají o navázání na původní iniciativu.
Lokální horská dráha, zvaná také Teplický Semmering, se začala budovat v roce 1871, původně měla jednoznačně hospodářský význam pro dopravu uhlí do německých hutí.
Oficiálně byla otevřena 18. května 1885 a vedla ze severu Čech do středního Saska. Jednou z jejích rarit je úvraťové nádraží v Dubí.
V úvraťových stanicích vlaky mění směr jízdy, aby překonaly stoupání bez nutnosti budování pomocných ozubených kolejí či tunelů.