Článek
Zvláštní jízdu parním vlakem společně organizovaly Oblastní muzeum a galerie v Mostě a Českojiřetínský spolek prostřednictvím nově zřízeného nadačního fondu Moldavská dráha/Teplický Semmering.
„Akce byly připomínkou příjezdu prvního vlaku na mostecké a chomutovské nádraží. Stalo se tak v sobotu 8. října 1870, kdy byla slavnostně zprovozněna železniční trať Duchcov–Most–Chomutov, kterou provozovala soukromá železniční společnost Ústecko-teplické dráhy,“ připomněl historii ředitel mosteckého muzea Michal Soukup a dodal, že organizátoři si výročí chtějí připomínat po celý následující rok.
Starostové obcí na obou stranách hranice chtějí propojit Moldavskou a Freiberskou dráhu.
Zároveň chtějí podpořit myšlenku přeshraničního znovupropojení trati Teplice/Most–Moldava–Freiberg.
„Nadační fond Moldavská dráha/Teplický Semmering převzal v červenci koordinaci české zájmové skupiny obcí vedoucí k opětovnému propojení Moldavské a Freiberské dráhy. Účelem je komplexní podpora aktivit pro zachování a rozvoj provozu na trati a komplexní podpora aktivit pro zachování a účelné užívání historických prvků této trati,“ vysvětlil předseda správní rady nadačního fondu Petr Fišer.
Takzvaná Moldavská dráha na české a německé straně hor tvořily mezi lety 1885 až 1945 jeden celek.
Tasmánským venkovem po kolejích. Dobrovolníci vracejí život vysloužilé železnici

Od roku 1945 je přeshraniční provoz na trati přerušen, na saské straně chybí zhruba osm kilometrů kolejí v úseku Holzhau–Moldava, státní hranice.
Snahy o obnovu propojení začaly v 90. letech minulého století. Pro podporu záměru dojednali starostové v roce 2008 podpis společné mezivládní deklarace ministerstev České republiky a Svobodného státu Sasko. Aktivity se ale zastavily s počátkem hospodářské krize v roce 2009.
Starostové obcí na obou stranách hranice nyní žádají o navázání na původní iniciativu.
Lokální horská dráha, zvaná také Teplický Semmering, se začala budovat v roce 1871, původně měla jednoznačně hospodářský význam pro dopravu uhlí do německých hutí.
V Transylvánii se po skoro 20 letech opět rozjel ikonický parní vlak

Oficiálně byla otevřena 18. května 1885 a vedla ze severu Čech do středního Saska. Jednou z jejích rarit je úvraťové nádraží v Dubí.
V úvraťových stanicích vlaky mění směr jízdy, aby překonaly stoupání bez nutnosti budování pomocných ozubených kolejí či tunelů.