Článek
Ničivé plameny má na svědomí neopatrná manipulace s ohněm dvou romských chlapců z nedaleké osady. Obyvatelé obce vyčítají Romům, že vzácná historická památka musí být na letní sezónu uzavřena, a turisté tudíž nepřijedou. V obci proto vládne mrazivá nálada.
„Nadále sice přijíždějí autobusy s turisty, kteří si fotí poškozený hrad. Jenže to jsou typičtí turisté, kteří vyhledávají katastrofy. Povzdechnou si, jaká je to škoda, že požár zničil hrad, udělají fotografii a jedou dál. My z toho nic nemáme. Nenechají zde ani cent, neubytují se, nezaplatí za vstup do hradu ani za parkoviště, nenavštíví restauraci,“ mávne rukou Árpád, který v obci provozuje malý bufet.
Bratislavu prý hrad nezajímá
I na parkovišti pod hradem je pusto. „Loni touto dobou jsem už neměl kam umístit autobusy se zájezdy. Teď je tady prázdno a zmar,“ říká strážce parkoviště András. Kolem jsou bufety, prodejna suvenýrů a restaurace. Nikde ani noha. „Jsem z Rožňavy a mám zde krámek se suvenýry. Od požáru jsem neprodal nic. Jezdím sem, abych to tady hlídal před zloději,“ neskrývá zklamání József.
Bodrý důchodce Kálmán Kerekes se rozčiluje, že práce na hradě pokračují pomalu. „Kdybych vzal partu dělníků z vesnice a pustili jsme se do toho, tak hrad zachráníme. V Bratislavě zatím jen organizují výběrová řízení na firmu, která hrad opraví, na stavbě se nepracuje a hrad chátrá. Kdyby sem nahnali všechny nezaměstnané, tak by práce pokročily určitě rychleji. Vždyť tam pracuje maximálně dvacet lidí a zatím jen uklízejí,“ rozčiluje se.
Požár zastínil volby
V den, kdy došlo k požáru, se na Slovensku konaly předčasné parlamentní volby. Volební zprávy odpoledne zastínila informace o tragédii. Slováci zděšeně sledovali v televizi a na internetu, jak oheň ničí jeden z historických skvostů, na který jsou hrdí.
Kluci z romské osady ve věku deset a třináct let v ten den neodolali pokušení a šli si na kopec pod hrad tajně zapálit cigaretu. Bylo sucho, vítr foukal ze strany od chlapců a neštěstí bylo na světě.
„Najednou všichni křičeli, že hoří hrad. Byl to hrozný pohled a všem se nám tlačily slzy do očí,“ přiznává Éva Nagyová z obce Krásnohorské Podhradie. Pohled na objekt je smutný. Hrad je bez střechy a v okolí jsou ohořelé stromy. „Nechce se mi věřit, že hrad shořel. Je mi z toho do pláče. Raději se tam ani nedívám,“ uvedla Diana Soltészová.
Podle svědků se požár šířil velmi rychle. Za 15 minut se ocitla celá střecha v plamenech. „V minulosti jsem několikrát pozoroval cvičení hasičů na louce pod hradem. Ani jednou jsem je neviděl, že by si vyzkoušeli zásah přímo na hradě,“ kritizuje zásah pan Kerekes.
Podle ministerstva vnitra však k žádnému pochybení ze strany záchranářů nedošlo. Profesionálům pomáhala na místě řada dobrovolníků a snažili se zachránit co nejvíce vzácných exponátů. Podařilo se jich uchovat přes 90 procent.
Romové žijí ve strachu
V obci žije 2600 lidí, z toho asi tisícovka v nedaleké romské osadě. Vztahy mezi oběma komunitami jsou po požáru mnohem napjatější než dříve. Obyvatelé Krásnohorského Podhradí obviňují z požáru Romy, kteří v prvních dnech po požáru nepouštěli své děti do školy v obavách ze msty.
„Byla to nešťastná náhoda. My za to nemůžeme,“ obhajují se Romové. Je vidět, že mají strach a do obce chodí jen zřídka. „Byli tady skini a chtěli nás napadnout,“ říká starší žena.
Několik dní po požáru se v obci opravdu objevil šéf slovenských extremistů Marián Kotleba, který se pokusil uspořádat pochod pravicových radikálů do romské osady. Zabránila mu v tom početná policejní jednotka. Kotleba se nyní zaměřil především na to, že romská osada vyrostla nelegálně na soukromých pozemcích, a snaží se od majitelů pozemky vykoupit.
Pozemky získal extremista
Starosta obce Peter Bollo má informace, že někteří majitelé už pozemky Kotlebovi darovali. „Jedná se asi o 800 metrů čtverečních. Je to soukromý majetek, my nemáme právo do toho zasahovat,“ uvedl starosta s tím, že soužití s Romy bylo v obci až do požáru nekonfliktní. Štefan Szaniszló přiznal, že svůj pozemek daroval Kotlebovi a u notáře v Rožňavě ho převedl oficiálně na nového majitele.
„Pod romskou osadou máme další pozemky, a pokud tam pan Kotleba udělá pořádek, tak mu je darujeme všechny,“ řekl.
Škoda za 200 miliónů
Na Slovensku vyhlásili několik sbírek na obnovu hradu. Finanční prostředky posílají soukromé osoby, podniky i cizinci. „Zájem veřejnosti o finanční sbírku na obnovu hradu Krásna Hôrka přetrvává. V polovině dubna bylo na účtu 62 tisíc eur,“ uvedl generální ředitel Slovenského národního muzea Rastislav Púdelka.
Hrad je pro veřejnost uzavřen. Zatím se podařilo dokončit dočasné překrytí střech a nadále probíhají úklidové práce. „Většinu sbírek jsme vystěhovali do bezpečí. Bohužel, některé sbírkové předměty jsme po požáru našli pod sutinami. Některé se dají zachránit, další jsou nenávratně ztracené,“ uvedla Eva Lazárová, ředitelka muzea Betliar, pod které patří i hrad.
Pojišťovna předběžně vyčíslila škodu na osm miliónů eur (200 miliónů Kč). Pokud policie zjistí konkrétní viníky požáru, pojišťovna má právo vymáhat částku od pachatelů nebo od jejich rodičů. Představitelé pojišťovny však připustili, že vzhledem k sociálnímu postavení těchto rodin to asi nebude možné.