Článek
Korálové pláže jsou tak bílé, že vás to bude i s tmavými slunečními brýlemi nutit přivírat oči. Popotahujete kouř z vodní dýmky napěchované jasmínovo-skořicovým tabákem. Jeho vůně připomíná místní parfémy s flakony stylizovanými do podoby katamaránů s trojúhelníkovými, mnohokrát záplatovanými plachtami. Mají hrany a špice snad ještě ostřejší než korálové útesy schované pod hladinou.
To na těchto lodích připluli na ostrovy už někdy kolem roku 800 první dobyvatelé – Peršané, Arabové, Afričané a později i Malajci, Číňané či Indové, kteří se za staletí pomíchali s Portugalci, Němci i Brity. Vytvořili tak na Zanzibaru neuvěřitelně pestrobarevnou společnost.
Nejlepší je se ztratit
Ačkoli se na Zanzibar cestuje hlavně za odpočinkem a plážovými resorty, na každého návštěvníka zapůsobí už samotný Stone Town, historické jádro hlavního města, kam buď připlujete, nebo přiletíte. Nejlepší způsob, jak poznat toto zdobné bludiště uliček a honosných paláců pod ochranou UNESCO, je vydat se nazdařbůh do jeho zákoutí, průchodů a dvorků.
Ztratíte se v nich během pár minut. V podloubích, co často nikam nevedou, míjíte ženy zahalené v dlouhých černých róbách, jak nesou na hlavách barevné nádoby s vodou. Muži v orientálních hábitech dishdasha, pro změnu svítivě bílých, hrají soustředěně domino nebo pokuřují šíšu. Všechny sluncem vybělené ománské budovy mají vstupní dveře z drahého tropického dřeva zdobeného mosaznými klepadly a vyřezávanými vzory. To jimi se dávalo najevo, jak byli původní majitelé bohatí a jaký měli vliv.
Nejkratší válka světa
Těžko uvěřit, že tohle napohled věčně rozjasněné místo za sebou táhne těžký černý stín. Po staletí totiž větší ze dvou zanzibarských ostrovů – 80 kilometrů dlouhý a 30 kilometrů široký Unguja – sloužil jako burza a překladiště otroků. Na pracovní síly se pořádaly po východní Africe doslova hony, jen v hledáčku nebyla zvěř, ale muži, ženy a děti.
Nejobávanější ze všech lovců lidí byl bohatý Arab Tippu Tip, který měl na domovském Zanzibaru na 10 000 služebníků. Otroci byli v řetězech dopravování právě do Stone Townu, kde proběhla jejich dražba a následně byli „exportováni“ v podpalubí zaoceánských plachetnic dál. Na místě původního tržiště s otroky dnes sice stojí kostel, ale žádné modlitby ani odpustky nezvrátí krutosti, které připomíná temné, dusné podzemí, kde byli lidé namačkáni jako zvířata celé týdny.
Navíc obchod s lidmi neskončil ani s oficiálním zrušením otroctví roku 1807. Zanzibar se nechtěl lukrativního byznysu vzdát, „přesvědčila“ ho až námořní blokáda a výstřely britského námořnictva. O devadesát let později pak Angličané převzali celý ostrov. Téměř tehdy srovnali se zemí sultánův palác Beit al-Hukum včetně přilehlého harému. Celá tato válka skončila za 38 minut, oficiálně šlo o nejkratší vojenský konflikt v historii lidstva.
V době protektorátu
Zanzibar se však nestal typickou kolonií, nesl si status protektorátu. Britové ovšem zavedli nejen disciplínu a řád, ale založili i elegantní společenské a sportovní kluby. Zmodernizovali přístav, postavili používanou kanalizaci a bludiště domů z korálových bloků osvítili jako vůbec první místo na africkém kontinentu elektrickými lampami.
V současnosti se zde platí dolary, a nikoli šilinky, oficiální měnou Tanzanie, což je země, ke které se ostrov dobrovolně připojil v roce 1964. Dodnes se na Zanzibaru domluvíte snadno anglicky, byť tanzanským národním jazykem je svahilština. Žádný div, že ostrov představuje zajímavou a cenově poměrně dostupnou turistickou destinaci.
Královské zážitky v rytmu Queenů
Nejkrásnější pláže se roztahují na východním pobřeží na dohled vesniček Matemwe, Pongwe či Jambiani, hodinu cesty od hlavního města. Ještě blíž leží Mangapwani Beach, idylický pruh písku, kam místní vyrážejí jen s ručníky v ruce. Zpěněná hranice příboje je daleko od pevniny, pro pár temp je třeba se brodit padesát, šedesát metrů a dopředu si zjistit, kdy přijde rychlý a silný příliv.
Z reproduktorů možná uslyšíte hlas Freddieho Mercuryho ze skupiny Queen, který se na ostrově narodil v roce 1946. Je stejně podmanivý jako koloniální služby plážového klubu Serena. Až k lehátku se vzdušným baldachýnem z moskytiéry vám naservírují koktejl dawa z třtinové pálenky konyagi oslazený medem a zastříknutý minimálně půlkou limetky.
Večer pak zapadající slunce vytvoří doslova katalogovou scenérii. A podobně fotogenické jsou i talíře s cherry rajčátky plněnými kalamáry v kokosovém zálivu, po kterých připluje na stůl mečoun na hřebíčku nebo langusta s vanilkovou omáčkou. Je to trochu vizuální a chuťový kýč, ale v Evropě nikde podobný nenajdete.
Inzertní sdělení:
Víte, že se laguně Mar Menor ve Španělsku přezdívá „Mrtvé moře Evropy”? Tuto přezdívku si laguna vysloužila díky velmi slané vodě a léčivému bahnu, které se tu nachází.
Chcete si odpočinout a vrátit se domů zdravější? Vydejte se s Delfín travel k laguně Mar Menor!
Čeká vás ubytování v komfortním hotelu Thalasia Costa de Murcia 4* a po celou dobu pobytu vám bude k dispozici zdarma lázeňská zóna hotelu s vířivkou, vodními sprchami a také bazény s mořskou vodou.
Patříte k aktivním cestovatelům? Pak jsme mysleli i na vás a sestavili bohatý doprovodný program, který vám umožní užít si svou dovolenou co nejlépe.