Poblíž athénské Akropole se otevírá nové muzeum

"Po mnoha peripetiích, překážkách a kritikách je nové muzeum Akropole připraveno: je to symbol moderního Řecka, který vzdává čest našim předkům, je to splacení dluhu národa vůči jeho historickému dědictví," prohlásil ve středu večer ministr kultury Antonis Samaras při první prezentaci muzea médiím.

Ultramoderní stavba projektovaná francouzsko-švýcarským architektem Bernardem Tschumim stojí na pilotech uprostřed archeologických památek a uchvacuje svou geometrií. 

Budova, situovaná 300 metrů od antické lokality a prosvícená přirozeným světlem, nabízí panoramatický pohled na Parthenon, jednu z nejnavštěvovanějších památek ve světě a architektonický skvost klasického období z 5. století před naším letopočtem.

V muzeu o třech úrovních, vysokém 23 metrů a o rozloze 15 000 metrů čtverečních je vystaveno více než 350 fragmentů a soch z Akropole, které byly až dosud přechovávány v malém muzeu na posvátné skále. Jejich přemístění si vyžádalo rozsáhlou operaci trvající několik měsíců, jež skončila loni na jaře.

Zastřešení pokrývající část vykopávek objevených při zemních pracích dominuje jednomu ze dvou vstupů do muzea situovanému na promenádě lemující jižní svah skály.

Na první úrovni zdobí obě strany sálu řada předmětů, včetně keramiky, basreliéfů a antických soch pocházejících z kultovních míst ležících v antickém období na svazích Akropole.

Pět Kariatid z chrámu Erechthion vládne horní části skleněné rampy vedoucí na druhou úroveň, kde je umístěn sál s třicítkou sloupů a kde jsou vystaveny sochy z archaického období (800 až 500 let př. n. l.) z Erechthionu, z chrámu Atény Niké a monumentálního vstupu do chrámu Propylají.

Vrcholným momentem díla je sál nazývaný Parthenon ležící na třetí úrovni, kde významnou roli hraje přirozené osvětlení, odhalující barvy a plastické tvary vlysů, metop a frontonů chrámu, zdůrazňuje šéf muzea Dimitris Pantermalis.

Po mnoha diskusích se řečtí archeologové rozhodli pro rekonstrukci parthenonského vlysu začleněním několika úlomků zachovaných v Aténách a kopií desek, z nichž se většina nalézá v Londýně a které se vyznačují bělostnou barvou.

Tento překrásný sál může být považován za jakousi výzvu k navrácení parthenonských vlysů označovaných jako Elginovy mramory, podle jména britského diplomata, který je sňal z největšího památníku řecké civilizace. Uloženy jsou v Britskému muzeu a Řecko o ně vede po třicet let marný boj.

"Návštěvník poprvé spatří celý komplex vlysů a uvědomí si tak problém sporu mezi Londýnem a Aténami," vysvětlil Pantermalis.

Čtyři stovky návštěvníků se mohou v tomto sále usadit a kochat se panoramatickým výhledem na tuto památku a město Atény.

"Muzeum má přispět k tomu, aby byly odvezené a uloupené vlysy navráceny," zdůraznil ministr kultury Samaras.

Od roku 1974 se řecké vlády pokoušely realizovat myšlenku tohoto muzea, ale teprve při čtvrtém mezinárodním konkursu v roce 2001 představil Bernard Tschumi svou konstrukci. Četné spory týkající se především místa zvoleného pro toto muzeum jeho realizaci opozdily.

Stavba stála 130 miliónů eur (3,5 miliardy Kč). Muzeum může pojmout 10 000 návštěvníků denně.